Jedno leto v Paríži

Tuto knihu jsem se už jednou snažila poslechnout jako audio v němčině, ale tenkrát jsem se na ni nějak nedokázala soustředit, proto jsem ji odložila. Ale doba dozrála a já jsem se rozhodla dát jí šanci znovu ;-). A musím přiznat, že jsem byla opravdu příjemně překvapená! Příběh krásně plyne, je dobře napsaný a tak nějak milý a já jsem se nenudila ani chviličku :-). Oblíbila jsem si skoro všechny postavy, v knize se snad ani žádný záporák nevyskytuje. Vyprávění se střídá z pohledu Grace a Audrey a občas i babičky Mimi. Z knihy doslova dýchá nádherná atmosféra Paříže a osudy obou žen, které uzavřou tak trochu neobvyklé přátelství, jsou také zajímavě odvyprávěné. No a na závěr je odhaleno i jedno malé tajemství, které se týká babičky Mimi... PS: Pokud jde o přátelství žen s velkým věkovým rozdílem, případně i s rozdílným životním náhledem, o tom bych já mohla mluvit celé dlouhé hodiny :-). Protože moje dvě nejlepší kamarádky jsou jedna o dvacet let mladší a ta druhá zase pro změnu o sedmnáct let starší než já...

Ke knížce bych se asi nedostala (i když kdo ví, mám totiž neškodnou úchylku pro knihy s Eiffelovkou na obálce:-)), kdybych před časem nečetla autorčinu knihu Rodina pro začátečníky, která se mi líbila. Léto v Paříži také ,v rámci žánru romantického příběhu pro ženy , určitě nebylo špatné, ale tolik mě nebavilo. Příběh byl dost jednoduchý, v podstatě stačilo přečíst dosti podrobnou anotaci v knize a stačilo by:-). Ale přece jen ta kombinace hledání nových začátků a možností, prostředí antikvariátu, léta a nesporného kouzla Paříže, které na Vás dýchne a také sympatické hlavní hrdinky, mě přesvědčily k docela vysokému hodnocení. A jako hlavní myšlenku si z knihy nesu, že v každém věku se vyplatí vykročit ze své komfortní zóny, nebát se poznávat především sám sebe, no, a kdo má tu možnost, že výše uvedené může udělat v magickém prostředí letní Paříže, má vyhráno. Zasloužené čtyři*.