Jazyk a ticho

„Ty nejhrůznější nelidskosti nevzešly z pouště Gobi nebo z deštného pralesa v Amazonii – mor se šířil ze samotného nitra evropské civilizace a civilizovanosti. Křik mučených a vyvražďovaných lidských bytostí zazníval nedaleko univerzitních poslucháren, k naprosto zvráceným násilnostem a nelidskostem docházelo prakticky před branami divadel, operních domů, galerií.“ Páni. Patrně nejlepší kniha, co jsem letos dosud četl. Je překvapivé, jak jedno obecné téma dokáže prolnout tolika různými a pestrými oblastmi. Dalším milým překvapením je, že ač byly všechny eseje napsané koncem 50. a během 60. let, jsou v mnoha případech tak moc současné a stále platné. Filosofický, myšlenkový a kritický výlet po holokaustu, židovství, humanitní gramotnosti, Kafkovi, Homérovi, Trockém, Shakespearovi, Meriméem, marxismu atd. „Poznali jsme, že člověk je schopen jeden večer číst Goethovu či Rilkovu poezii nebo hrát Bacha či Schuberta a druhý den ráno rozdávat rozkazy v Osvětimi. Námitka, že mohl číst, aniž by cokoliv pochopil, je navýsost pokrytecká.“ Kniha, plná přemýšlení a zamyšlení, z níž by se dalo citovat až do alelujá. Její jedinou chybou je odfláknutá korektura. A fakt, že české vydání z toho původního vypustilo některé eseje, např. tu o Günteru Grassovi bych si moc rád přečetl. „Tradiční pojetí kultury – platné od dob starověkého Řecka, ale směrodatné ještě pro Marxe nebo Freuda v jejich představách utopického historicismu či stoického autoritarismu (oba lze označit za pozdní souputníky řecko-římské civilizace) – stavělo na předpokladu, že kultivace ducha vede automaticky ke kultivaci lidství. Pro nás je tento postulát stále obtížněji obhajitelný. Moderní, technologiemi obklopený člověk, který se ukazuje být snadno náchylný k politické nenávisti a sadismu, se mimo jiné vyznačuje i obrovskou destruktivní silou.“

Trochu dobovka. Zrání autora. Ale je to dobré. Škoda jen, že to nevyšlo komplet. V závěrečné poznámce je odůvodnění, že byly vyřazeny texty, kterým by našinec třeba tolik nerozuměl. Vyřazen tak byl například text o Günter Grassovi, Lawrenci Durrellovi a esej o povaze románové tvorby v Americe a Anglii s tajnosnubným názvem Výstavba pomníků. Ale jinak další skvělá kniha z řady "Steinerovek" od nakladatelství Dauphin. Doporučuji.