Jaro s kovbojem

4/5* Jen si to představte - přijedete do maloměsta za prací, zajdete si do baru na jídlo… které tam vlastně vůbec nedostanete… a místo toho skončíte v temné uličce s neznámým kovbojem? A ještě větší překvapení přijde druhý den, když zjistíte, že právě tenhle muž je váš nový klient a šéf. Přesně tak začíná Jaro s kovbojem a musím říct, že tohle první setkání bylo naprosto skvělé. Ada přijíždí do Meadowlarku kvůli práci a netuší, že jedno nečekané setkání v baru jí pořádně zamotá hlavu. Jenže druhý den přichází šok – muž z baru je totiž Wes, kovboj z ranče Rebel Blue, který si ji najal na renovaci starého nepoužívaného domku. A od té chvíle je jasné, že jejich spolupráce bude… zajímavá. Tenhle díl mi sedl mnohem víc než ten první. Příběh je čtivý, svižný a je to přesně ten typ romantiky, u které se večer zachumláte do deky a necháte se unášet atmosférou ranče a maloměstského života. Autorka píše velmi čtivě, takže stránky mizí doslova pod rukama. Velkou roli tu navíc hraje celá Ryderovic rodina – a je skoro nemožné si nezamilovat každého jejího člena. Dynamika mezi Adou a Wesem funguje skvěle a o jiskření rozhodně není nouze. A upřímně… kdo by si nezamiloval kovboje z maloměsta? Zvlášť když se do příběhu přidá ještě čtyřnohý parťák a malé telátko, které si vás úplně omotá kolem prstu. Tyhle momenty byly neskutečně roztomilé a dodávaly příběhu ještě větší šmrnc. Nečekejte žádné velké dramatické zvraty nebo emoční nálož – Jaro s kovbojem je spíš pohodová romantika, která čtenáře zahřeje u srdce. Za mě tohle čtení rozhodně doporučuju a už teď se moc těším na další příběhy z ranče Rebel Blue.

Jaro s kovbojem je druhý díl série Ranč Rebel Blue. Já první díl nečetla a musím říct, že mi to vůbec nevadilo. Tohle byla přesně ta oddechová kovbojská romance, u které jsem měla chuť sbalit kufry, odstěhovat se na ranč a začít pít kávu při pohledu na krávy, hory...a Wese Ada je po rozvodu a její sebevědomí je prakticky na nule. Celý život slýchala, že působí chladně, že se s ní nikdo nechce kamarádit a že o ni nikdo vlastně nestojí. Jenže ona není nepříjemná. Je jen stydlivá, opatrná, uzavřená a po svých zkušenostech se bojí pustit lidi blíž. A pak je tu Wes. Prostřední dítě bez jasné role, se svými psychickými problémy a snem dát rodinnému ranči nový směr. Otevřít ho lidem a vytvořit místo plné zážitků. Jenže je tak laskavý, obětavý a zvyklý myslet na ostatní, až často zapomíná sám na sebe. A tihle dva dohromady? Od první chvíle cítí, že vedle toho druhého je všechno o trochu jednodušší. Moc mě bavila linka renovace domu. Ada jako bytová designérka nechtěla všechno zbourat a udělat nové. Naopak hledala způsoby, jak zachovat charakter místa a vrátit mu život. A vlastně mi to přišlo jako krásná paralela k hlavním postavám. Stejně tak jsem si zamilovala Wese a jeho přístup k Adě. Netlačil na ni. Nesnažil se ji změnit ani zachránit. Jen jí dával prostor a ukazoval, že ranč není vězení, ale může být místem svobody. Bonusové body dostává celá Wesova rodina, protože přesně takhle si představuju knižní rodinu, do které se chceš nastěhovat. Jo, objevilo se pár drobných nesrovnalostí a trochu víc bych chtěla rozpracovat Wesovy problémy i linku s exmanželem. Ale i tak jsem si čtení moc užila.