Jan Baťa

Pro mě je Jan rozporuplná osobnost. Zatímto Tomáš byl ve všech směrech racionální chlap, Jan často podléhal snům a emocím, pod kterými jednal a asi ne vždy správně. K tomu se ze dne na den na něj navalilo řízení firmy a očekávání, že bude alespoň stejně tak schopný jako Tomáš, který ho na roli šéfa připravil opravdu dobře. A do toho válka. Snad nejvíce problematický je jeho vztah k Benešovi a k jednoznačnému nevymezení proti nacismu. Snad v tom lavírování bylo něco víc, co stálo za to být na černé listině, což Beneš patrně z osobní pomstychtivosti aktivně podporoval. Na druhou stranu byl Janův vliv na Zlínskou fabriku po převodu akcií téměř nulový, takže tomu nerozumím, proč takové prohlášení neprovedl, byť třeba formálně. Poválečná etapa je z celého příběhu nejsmutnější. Nejdříve ukradení zlínské fabriky svinskými komunisty, kteří dokonce usilovali o ukradení Baťových závodů ve všech ostatních zemích, což je fakt neuvěřitelné. Aby postupně celý závod rozkradli a dovedli postupně do bankrotu. K tomu obvinění o Janových stycích s nacisty, což se nikdy ničím nedoložilo, a na základě těchto nulových důkazů byl Jan odsouzen v nelegitimním procesu. Co dodat... Brazilskou etapu už vnímám jako takový útěk od všeho, myšlenky přestěhování národa ať už kamkoliv vysloveně za bláznivé, ale na druhou stranu to asi odráželo to, co se v Janovi dělo. Snad trochu doufal, že když se lidi, kteří chtějí pracovat odstěhují dál od mocichtivých lidí či států, tak se věci vyřeší. Jenže je to trochu naivní představa, protože oba zločinecké režimy, nacismus i komunismus, tvoří vždy jen lidé, takže v Brazílii či kdekoli jinde, by byli dříve či později taky. Pan Hajný podle mého odvedl hodně dobrou práci, neadoruje Jana a neprezentuje jednoduché pohledy. Navíc obsahuje odkazy na mnoho dalších zdrojů a popisuje i rozpory v těchto zdrojích, které už těžko někdo rozhodne, proto nevynáší žádné zjednodušené závěry nebo laciné soudy.