V 17. století se zvýšila intenzita prorockých zjevení, související mimo jiné s pronásledováním evangelíků. Prorocká zjevení byla svébytným způsobem interpretace politicko-náboženských změn ve střední Evropě na základě dobové mentality. Vztah učence Jana Amose Komenského a dívky Kristiny Poniatowské je možné interpretovat jako příběh o tom, do jaké míry se lze nechat intenzivním vnímáním domnělé Boží vůle pohltit a zasáhnout a do jaké míry lze tuto vůli skrze prorocká zjevení a sny tlumočit a realizovat na pozadí složité politické a náboženské situace. Kniha není obhajobou pravdivosti těchto zjevení, ale spíše pokusem o zachycení jejich projevů, tematiky, souvislostí a srovnatelných styčných bodů.