Jakubův cestovní deník 4.

Jakubovy knihy jsem si velmi oblíbila. Je to ten druh cestopisu, kde se jede den po dni, kilometry ubíhají a puchýře naskakují. Člověk má pocit, skoro jako by tam byl taky. Nebo je to možná tím, že jsem dané oblasti navštívila, byť jen jako povrchový turista. Ale o to více si dokážu představit nemilosrdnost terénu, teplot, počasí. Kluci jsou opravdu neskuteční, jak celý trail zmákli. Ročně ho projde jen pár desítek lidí a to je co říct. Líbí se mi Jakubův celkový přístup, pokora k přírodě i životu a radost z prožitého. Doufám, že se mu podaří doplnit i AT, na ten bych byla hrozně zvedavá. Jo a poznámka pod čarou, pravděpodobně jsem spala v Salt Lake City ve stejném motelu a pocity jsem měla totožné :-)

Já už jsem od Jakuba Čecha četla deník o PCT a CDT a teď koukám, že má další dvě knihy. Tuto jsem zvládla za odpoledne. Tato deníková forma se čte moc dobře. Líbí se mi jak píše. Ráda chodím, i když absolutně se nemůžu srovnávat s těmi jeho nachozenými kilometry. Nějakou dobu jsem snila o PCT, ale už jsem od toho upustila, byl by to pro mne příliš velký stres. Ale moc si užívám, když o tom můžu aspoň číst. Ty Jakubovy deníky jsou takové praktické, jako ráno vstanu v tolik a tolik, snídaně, pak jdu, dojdu tam a tam, atd.. Je to takový chlapský styl. Asi by člověk našel lepší cestopisy. Ale! Já z těch jeho cest a z něho cítím to nadšení, až takovou dětskou radost, z cesty, z překonávání překážek a taky z těch setkávaček. Baví ho lidi, které na cestě potká, ať už hikeři nebo prostě jenom lidi, na které narazí. A taky z toho cítím životní optimismus. A to mě baví. Za mě super.