Jak zachránili motýlí vílu v nouzi

Motýlí víly Daniely Krolupperové s ilustracemi Ivony Knechtlové jsou jako něžné pohlazení – připomínají nám, že magie je všude kolem nás. Stačí se na chvíli zastavit, otevřít knihu… a nechat se unášet na křídlech fantazie. Doporučuji pořídit si i úvodní příběh Jak motýlí víla ztratila jméno. Oba příběhy jsou jednoduché, ale moudré. Jsou psané tak, aby je zvládly menší čtenářky a čtenáři (doporučený věk je od šesti let), a díky přiměřené délce kapitol se skvěle hodí k večernímu čtení.

Elišku a Elvíru jsem potkala, když jsem se začetla do knížky Jak motýlí víla ztratila své jméno. Bylo to moc milé čtení o přátelství, o tom, že si máme navzájem pomáhat i o tom, že kouzelné bytosti skutečně existují. Jen se musíme pozorně dívat kolem sebe :) Eliška se s Elvírou znova shledá. A to na podzim, kdy začíná nový školní rok a zároveň nadchází čas, kdy se lidé, zvířata i příroda sama začínají chystat na nadcházející zimu. Elvířina kamarádka Emílie je rozpustilá víla, která příliš neposlouchá, což ji hned dvakrát dostane do pořádných problémů. Díky Elišce, která jí neváhá podat pomocnou ruku, však naštěstí ze všech nesnází vyvázne. Musím se přiznat, že mi tahle pohádka asi sedla o něco víc než její předchůdkyně. Důvod je prostý - vyprávění, které se odehrává během mého nejoblíbenějšího ročního období - podzimu. Přidejte hřejivou deku, horkou čokoládu, kávu nebo čaj, začtěte se a já vám zaručuji, že budete spokojení. Knížku si užijete s dětmi i vy sami jako dospěláci :) Čtení jsem si moc užila :) Doporučuji :)