Jak voní týden

Čekala jsem víc, (Ne)obyčejný kluk nasadil laťku hodně vysoko... Příběh to není až tak úplně špatný, ale rozhodně není určený pro samostatné čtení malého čtenáře. V knížce je dost cizích výrazů, které jsou sice vysvětleny, ale dle mého jsou stejně nepochopitelné a hlavně nepoužívané, tudíž zbytečné. Použitá slova ( např. atrament, abnegace ) jsou sice součástí hry, kterou dospělí s Týnkou hrají, ale překladatelka mohla použít přeci i jiná, srozumitelnější slova, aby to malého čtenáře příliš neodrazovalo... Celkově na mě knížka působila i tak nějak neuceleně, ale možná to jako dospělák až moc zkoumám:-) Jen by mě docela zajímalo, kolik je této polské autorce let, tuto informaci jsem zatím nikde nenašla. Pohled do světa nevidomých přiblížila možná i hezky a citlivě, ale stejně začínajícím čtenářům budu doporučovat jiné, povedenější knihy...

Na knihu jsem narazila díky čtenářské výzvě. Příběh malé Konstantiny mě zaujal, jak nevidomá holčička dokáže vnímat svět téměř jako ostatní děti. Moc se mi líbily ilustrace, kontrast barevných a černobílých, které ukazují, jak svět vnímá Týna. Rozhodně zajímavá knížka, doporučuji.