Jednoduché a pěkné příběhy z koňského prostředí, ideální pro odpočinek a odreagování. Já jsem si je četla vždy po jezdeckých hodinách v kavárně, než mi jel autobus. Příjemné chvíle :)

Upřímně... Škoda, že tam nebyly příběhy jenom od Zuzany Eliáškové. Ona jich napsala většinu, takže by to klidně na jednu knížku stačilo a Iva Hoňková jí to akorát kazila... Hoňková psala přihlouplý románky pro puberťačky, který byly pořád o tom samým - holka se zamiluje a pak s tím klukem začne chodit, kůň se tam objeví možná jednou. Konec. Druhá varianta: Holka nadává na nějakýho kluka, jak je divnej, případně se s ním hádá a pak najednou obrat, vyznaj si lásku a začnou spolu chodit. Konec. Kdyby se tam ani jednou neobjevil kůň, nic by se nezměnilo, bylo by to úplně jedno. Vypadalo to, jako by se Hoňkový o koních vůbec psát nechtělo, ale aby si teda neřeklo... Eliášová ale očividně měla víc fantazie a trošku se zamýšlela co píše. Její příběhy měly hlavu a patu a v každém bylo něco originálního, neopakovaly se. Příběhy Eliáškový by ode mě dostaly 4 hvězdičky a příběhy Hoňkový tak jednu. Protože jich naštěstí měla Eliášková víc, tak celkem dávám 3.