Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, 2. rozšířené vydání

Normální rady.... asi záleží jak to máte nastavené jako dospělák k ostatním, jaké máte hodnoty, jak komunikujete, i jak vychovali vás. Děti nejsou malí dospěláci, vidí svět jinak, stačí si uvědomit a zkusit si jejich perspektivu - každý z nás zná fakt, že když se vrátí na místa dětství tak mu vše připadá malé, blízko, .... Rodiče, co za děti vše řeší, umetají cestičku, vymýšlí pořád nějaké aktivity nebo rodiče co se dětí pořád ptají, zda by chtěly radši housku A nebo B si prostě koledují o trable. Mít pravidla, jisté hranice, povinnosti a na 2.straně pochopení, pochvala, to přece musíme a chceme všichni. Někde chyba je, jinak by se neřešilo, že děti dnes nemají k ničemu respekt, nic nemusí, ničeho si neváží, jsou jen na internetu, ani spolu jinak nemluví.... Někdo někomu něco nepředal? Neměl co? Nevěděl? Tahle kniha je dobře zpracovaná, má praktické odpovědi, může někomu dát směrovku "JAK".

Zatím nejpraktičtější a nejmoudřejší kniha o výchově, kterou jsem četla. Místy se to už sice dost opakuje (zvlášť ke konci), ale aspoň si to čtenář víc zafixuje.