Jak měl Fiškus pifku na kohouta

V pořadí osmý díl kocourka Fiškuse byl pro nás nejvtipnější. To, že jsme si ho oblíbily už víte, ale tento díl mi smíchy tekly slzy. Jsem moc ráda, že si s dcerou před spaním každý den čteme a že jí to tak baví. Četly jsme si vždycky, ale občas ani číst nechtěla. A teď od Fiškuse to opět miluje. Dokonce si vzala knihu a mami já jdu natočit recenzi. Nikdy jsem jí žádnou svoji nečetla. Úplně mě dojalo, jak hezky uměla o knize mluvit. :) K samotnému příběhu, Pettson přinese slepicím kohouta od souseda. Slepice jsou nadšené, mohou na kohoutovi oči nechat. Áchaly za každý jeho pohyb a bylo to fakt vtipné. Jako když je mužský jediný v ženském kolektivu a to nemám ráda přirovnávání nás žen ke slepicím, ale v ženském kolektivu to tak někdy je..a ta jediná osoba opačného pohlaví je obletovaná. :) Fiškus ale nadšený není. Kohout celý den kokrhá, to se nedá vydržet!!! No a jak si s tím poradí? No uvidíte sami. Citace z knihy: “Holky, ko-ko-koukněte! Dostaly jsme ko-ko-kohouta! Ááách, ten je ko-ko-kouzelný! kvokaly jedna přes druhou. No ko-ko-konecně, už bylo, Pettsone, na čase!

Další z pěkných úsměvných pohádek o kocourku Fiškusovi a jeho dědovi Pettsenovi, který přinesl svým slepičkám kohouta. A protože kotout ráno kokrhá, Fiškuse to budilo. Zatímco slepičky byly za kohouta rády, kocourek na něj dostal pifku. Nakonec se mu podařilo milého kohouta z jejich dvorku, dostat pryč. Veselá kniha s ještě veselejšími obrázky. Doporučuji k přečtení.