Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu

Skvělý i když hořkosmutný příběh Tituby, skutečné postavy černošské otrokyně z Barbadosu. Kromě čarodějnického procesu ze Salemu je její osud dílem autorčiny fantazie. Podle názvu jsem si myslela, že půjde jen o ten čarodějnický proces ze Salemu roku 1692, který vychází ze skutečných historických událostí, ale autorka se dotýká i témat kolonialismu, lidské svobody a údělu žen. Líbila se mi komunikace se záhrobím, ale konec divoký. Ale, tak je to příběh o čarodějnici a Tituba je a není čarodějnice.... Doporučuji

Životní příběh čarodějnice ze Salemu nabízí mnohem více než jen popis neutěšeného osudu jedné trýzněné černé otrokyně. Hon na čarodějnice, jejich mučení a upalování se odehrávalo na přelomu středověku a novověku v zemích evropských a koloniální Ameriky. Právě v té době hrála ve světě významnou roli katolická církev, která aby upevnila svou moc nad věřícími, vyhlásila nesmiřitelný boj heretikům, jež využili všichni ti, kteří se chtěli pomstít svým nepřátelům nebo získat jejich pozice. Stačilo ukázat prstem a na proces bylo zaděláno. A tak ve jménu tzv. svaté inkvizice trpěly desetitisíce nevinných žen. Stačilo znát byliny a jejich léčivé účinky nebo přírodní zákonitosti a lidské tělo. Jak ukazují dějiny a hon na čarodějnice v neslavně proslulém americkém Salemu, tak trpěly nejenom ženy. Salemské procesy se však církvi zcela vymkly z rukou, když z obcování s ďáblem byli obviněni bez rozdílu rasy a bez výjimky představitelé všech sociálních a profesních skupin, vč. samotných kněží. Příběh černošské otrokyně Tituby z Barbadosu rozkrývá tmářskou podstatu honu na čarodějnice. Rovněž poukazuje na témata otroctví, kolonialismus, lidská ne/svoboda a práva žen, primární oběti tehdejších čarodějnických procesů. Autorka přitom mistrně proplétá fikci s historickými fakty, současně nám připomíná, že nešvary minulosti zdaleka neskončily v dávné minulosti. Vyjma snad upalování tzv. čarodějnic se v mnoha zemích dnes stejně jako dříve musíme zasazovat o svá práva a svobody. Barva kůže, odlišná víra etc. jsou stále "dobrým" důvodem k diskriminaci. Kniha stojí za přečtení i kvůli samotnému příběhu hlavní hrdinky Tituby, byť její chování bylo v některých momentech nepochopitelně naivní.