Já, Smrt

Kniha, ve které vás každá z hlavních postav provede svým vlastním peklem, kde na jeho konci čeká silný pocit zatracení, nebo možného odpuštění - prozření... Nečetlo se mi to moc lehce. Je to taková, až depresivní četba o mladistvých. Hodně syrová, brutální... Bohužel místy tak nějak překombinovaná a natahovaná. Každopádně svůj účel u mě splnila. Nedokázala jsem se od knihy odtrhnou, dokud jsem to ,,tajemství - důvod..." nezjistila.

Začátek příběhu (cca 100 stánek) bylo pomalejších, rozjezdových. Objevilo se tu mnoho postav, a jejich začlenění do světa vytvořeného v knize. Mám ráda, když postavy nejsou ploché, ale tu u thrillerů už jsem na konci této části chtěla rozjet nějakou akci, pořádnou zápletku. Jak kdyby mi autor předem četl myšlenky, tak se tak i stalo. Chytlo to otáčky, a už se to nezastavilo, dokud jsem neotočila poslední stránku. A co je důležité, tak že mě to nepustilo. Životy hlavních postav vám způsobí depku, protože u všech je prakticky všechno špatně. Ale jakože fakt všechno. Odhadla jsem linku vraha, ale do poslední chvíle jsem nečekala, o koho přesně se jedná. Stejně jako tu bylo pár překvapivých zvratů, i pár takových, které jsem pochopila za chodu. Co ale musím vyzdvihnout je provedení hlavní zápletky, ve které se objevuje něco, co souvisí s mým oborem. A toho se vždycky bojím, protože jak to člověk napíše teoretický špatně, tak mi to vždycky umí zkazit dojem z celé knihy. Ale tady to sice mělo nepřesnosti, protože v praxi se využívá něco jiného, ale reálně pro zasazení do příběhu, kde si postavy musí poradit s tím, co mají, to bylo hodně nápaditý a vlastně dost hustý, a dávalo to smysl. Takže tohle fakt cením!