Já, neposlušné dítě

Skvělé knihy se špatně komentují - přečtěte si sami...

Před pár týdny jsem dočetla tuto knihu a ráda bych se s vámi podělila o své dojmy. Popravdě je pro mě celkem náročné hodnotit knihu tohoto typu. Jednak proto, že je napsána celkem složitým jazykem, a jednak proto, že se zkrátka špatně hodnotí. Ano, tento výrok nedává úplně smysl, ale vlastně tak trochu dává. Ale k věci... V jednotlivých zamyšleních jsem našla mnoho myšlenek, které mi již někdy prolétly hlavou. U některých zamyšlení jsem nemohla 100% souhlasit, ale třeba jen zčásti. Což je v pořádku. Přeci jen, tato kniha se týká křesťanství, ve kterém se mnoho lidí v určitých směrech tak úplně neshodne. Jazyk je velmi odborný, přesně takový, jaký byste čekali u teologických zamyšlení. Co se samotných myšlenek týče, nemohu tvrdit, že by mě zaujaly natolik, abych z nich byla přímo unešená. Chvíli jsem se nad nimi zamýšlela, občas přikyvovala, občas nesouhlasila, občas mi přišlo, že autorovy myšlenky nebyly dostatečně rozvětveny. Osobně bych ale vyzdvihla to, že ta obálka je přímo nádherná. Knihu bych doporučila lidem, které zajímá téma náboženství, primárně teologie.