Já, nanit

Knížka mě bavila, dobře se četla a prostředí bylo taky zajímavé. Jednu hvězdičku strhávám za to, že nemám žádné odpovědi na své otázky. Nevím, zda bude pokračování, a tak mě nedořešený konec docela namíchl. Další věc je, že některé vazby mezi postavami a Romanem jsem nepochopila, Jak vznikly. Kdy a jak se stihly tak prohloubit. Na konci mě Romanovo chování dost štvalo, přitom mi jinak byl sympatický.

Já, nanit je postapokalyptický příběh o muži, který se po 62 letech probudí nahý uprostřed cesty a netuší, co se stalo se světem ani s jeho manželkou . Zkáza, Vyšší, kupole nad střední Evropou — a spousta otázek. Co mi chybělo? Více vysvětlení o Vyšších, fungování kupole a celé Zkáze. Opravdu hodně otázek, na které snad odpoví další díl. A kapitola s příběhem o rodině průvodce mi do kontextu knihy úplně nezapadla, je to velmi znamý příběh a i s úpravou to do kontextu knihy nesedělo. Co naopak fungovalo skvěle? Krátké kapitoly, svižný děj, práce s dialekty a humor. A hlavně Nikó — sprostý a geniální vědec, který příběh krásně rozbil a dodal mu šťávu. Oblíbila jsem si i Buvolíka (takový dystopický Hodor) a líbily se mi prostřihy do Romanovy minulosti. Na debut velmi povedené. Čtivé, akční, místy vtipné a s potenciálem silného pokračování. Budu doufat, že další díl přijde. Hodnocení nechám na vás — ale pokud máte rádi dystopie a postapo, zkuste ji.