Přečteno a doporučuji. U Nakladatelství Portál vyšla další kniha o oblíbené introvertce. Introvertka chodí na terapii od Debbbie Tung je tentokrát trochu jiná, než na co jsme zvyklí od autorky. Chybí v ní ta jemná linka humoru. Zabývá se temnější stránkou života a to jak může náš život ovlivnit deprese. Jak k tomu může jednoduše dojít a nabízí nám možnost, jak se s ní poprat. Tahle introvertka možná někomu otevře oči, nebo ukáže směr, kterým by se dalo vydat. Každého občas přepadají černé myšlenky. Jenže co se stane, když se nás nepouští ani po měsíci, nebo se hromadí delší čas? Připadáme si k ničemu, neatraktivní a prostě najednou nechceme být? Přepadají nás panické úzkosti, kdy je pro nás i problém vstát z postele a dojít si na wc. Před ostatními to možná umíme mistrně skrývat, ale uvnitř umíráme bolestí. "Život je těžký a musíme si toho hodně prožít. Ale nemusíme na to být sami. " Musíme v sobě najít tu odvahu a přiznat si, že potřebujeme pomoc. Nebát se o ni říct, i když si myslíme, že ostatní se nám vysmějí. Začíná tím proces uzdravení. Někdy trvá hodně dlouho se s tím vším smířit, ale pokud začneme uzdravovat sebe, uzdraví se i naše duše. Tahle kniha je o zamyšlení a o ukázce toho, jak by se dalo pomoci. Ať už sobě nebo někomu blízkému. Někdy i obyčejné objetí vydá za tisíc slov a vědomí, že tu pro někoho jste a on pro vás, vydá za všechny peníze světa.

Kdybych tuhle knihu četla tak rok - půl roku zpátky, nejspíš by se mě dotkla ještě více. Měla jsem pocit, jakoby autorka vystihla naprosto všechny mé pocity, co jsem tehdy prožívala...což mě na jednu stranu lehce vyděsilo, protože jsem tomu nikdy nechtěla přikládat velkou váhu. Prostě jsi až moc citlivá, říkala jsem si...a je to zvláštní, protože jsem si i díky příběhu Debbie uvědomila, že je to svým způsobem za mnou - jasně vždycky budou horší dny, ale z toho nejhoršího jsem venku. A jsem za to neskutečně vděčná.