Na prvotinu povedené. Mě tedy děsila už jen ta rozlučka se svobodou . Z takových akcí mám docela hrůzu :-) . Charaktery postav , z nichž vám zřejmě nebude sympatická ani jedna, šly určitě lépe propracovat. Nečitelná hlavní hrdinka, jízlivá Nina, ironický Tom , pošahaná Flo , sebejistá Clare ... Ve skleněném domě uprostřed lesů bych s nimi nechtěla trávit víkend ani náhodou . Každopádně poslední třetinu knihy přečtete na jeden zátah. Dobré čtení, ze kterého šlo vytáhnout maličko víc .

Lehce paranoidní detektivka s příjemnou atmosférou, ne nepodobnou dílům Sary Shepardové či Tany Frenchové. Jenže kde prvně jmenovaná umí rozehrát atraktivní zápletku a ta druhá zas perfektně pracovat s psychologií postav, tam v obou případech Ruth Wareová malinko tápe. Přitom jsem paradoxně vůbec neměl problém se zápletkou, motiv jakési křivdy v minulosti, která po letech vystrkuje růžky, to je něco pro mě. Neřeším přitom, že hrdinka je tupější než tupá, když životní rozhodnutí činí na základě telefonických esemesek. Byla zajímavá i sympatická, a to bohatě stačilo. Jenže gradaci autorka nezvládla, což u tří set padesáti stránkového románu je problém. Záměrně se zatajují důležitá fakta, aby se nakonec ukázalo, že vlastně důležitá nebyla, přičemž jádro celé záhady je čtenáři jasné už v momentě, kdy se drama rozehraje. Nejvíc mě přitom mrzí množství motivů, které zůstaly nevyužity, jen s nimi bylo vyprávění účelově natahováno. A překombinovaná konstrukce zločinu to pak příliš nevylepšila.