Ilustrovaná historie fotbalu

Moc se mi líbil minulý díl, který se věnoval slavným událostem z dějin fotbalu, takže když se naskytla příležitost pořídit si Síň slávy v obří slevě (doslova za pár kaček), neváhal jsem. Ovšem minulý díl se mi líbil víc, v tomhle působí poněkud rušivě úvodní slovo k jednotlivým komiksům, které zabírá asi polovinu knihy. Jejich smysl plně nechápu; člověk bez hlubšího zájmu o fotbal nemá šanci komiksy pochopit a začátečníkovi tyhle úvody s rozkódováním jednotlivých vtipů nijak nepomohou. Dám příklad: v komiksu o Stanley Matthewsovi je políčko, v němž se říká, že ubožákům by se mělo pomáhat a pod tímto textem stojí sir Stanley s šálou klubu Port Vale. Je to jasná narážka na nešťastné trenérské angažmá, kdy se slavný fotbalista s chudým klubem domluvil, že pro něj bude trénovat a skautovat hráče zdarma, jen za úhradu výdajů. I když je ale doložil, Port Vale mu je odmítl proplatit a sir Stanley nakonec po nechutných tahanicích vymohl jen asi třetinu peněz. To ho znechutilo tak, že na trénování rezignoval a věnoval se mu jen nárazově u mládeže v rámci charity. Tohle ale musí čtenář vědět, v tom mu kniha nijak nepomůže. Ovšem zase předpokládám, že to bude součást britského folkloru a kolektivního fotbalového vědomí. Rušilo mě také opakované zařazování vtipů s Donaldem Trumpem, ale je možná fakt, že jinak by to autorovi v Guardianu ani neotiskli. Suma sumárum, knihu doporučím, ale jen čtenářům, kteří mají o historii fotbalu hlubší informace a zájem.

Se Squiresem se to má jako se svého času se Zeleným Raoulem Štěpána Mareše. Když se to čte jednou týdně v době, kdy to vyjde, tak je to dobré, někdy i trefné a vynikající. Ovšem takto pohromadě se to rychle přejí, navíc to staví na aktuálním dění (je třeba se v zákulisí, lidech a kauzách nejen anglické kopané orientovat na denní bázi), což takovémuto souhrnnému vydání "po letech" neprospívá. Zde to ještě není až tak hrozné, je to ostatně o osobnostech světové kopané, ale i tak se to projevuje... Mnoho vtípků již zavál čas a je to poněkud na jedno brdo. Čili Squirese v souhrnném vydání již příště raději ne, ale na týdenní bázi na Guardianu stále ano.