Už když jsem si knihu v knihovně půjčovala, tak jsem tušila, že budu potřebovat spoustu papírových kapesníků. A nespletla jsem se. Je to velmi dojemný příběh o holčičce Brie, která ztratila maminku, ale svým způsobem vlastně také tatínka a dědečka. A i když zbytek rodiny dělá maximum, stejně Brie maminka (a tatínek s dědečkem) moc chybí. Tahle kniha vám pravděpodobně zlomí srdce a to hned několikrát, ale také vám ukáže, že ne vždy je úplně vše ztraceno. Příběh je doporučován pro děti 12+ a patří do tzv. Middle Grade, ale myslím si, že si z něm mohou hodně vzít i dospělí.

Jestli tohle čteč je middle grade příběh o rodině, ztrátě matky a vztahu dcery a otce poté, o sebepoznání, a dospívání – přesně to, co bych od heavy contemporary middle grade (wow, tolik anglických slov, který nevim jak bych líp vysvětlila v češtině) čekala Vzhledem k žánru a cílovce asi chápu, proč je tak kraťoučká, jen to bohužel mělo za vinu to, že jsem se nedokázala tolik vžít do příběhu a jeho postav. Co na mě ale udělalo velký dojem, bylo rozpoznání tenké hranice mezi tím být spontánní a nezodpovědný a popis pocitů hlavní hrdinky ve spojení se smrtí maminky a jejího vztahu s otcem. *SPOILER* Problém je, že přesně to poslední nebylo úplně dotažený. Brie vám od první scény, kde její táta prošvihne zlomovou oslavu narozenin říká, jak moc ho nemá ráda, jak málo času si na ni dělá a jak moc jí “stojí v cestě za štěstím a zanedbává ji... aby to nakonec vyřešil jeden rozhovor, do kterého ona nepřinese o moc víc než “jsem na tebe naštvaná. A t co na začátku bylo “schovávání se v práci před svými emocemi je na konci prostě jen neschopnost správné work-life balance? A ani to z knížky nepůsobilo tak, že by šlo o finanční problémy rodiny a podobně.. *KONEC SPOILERU* Ale uznávám, že ač byl konec nedotažený, příjemný a jednoduše čitelný styl psaní autorky a celková myšlenka knížky podle mě stojí za přečtení, jen z ponožek vás to úplně nevystřelí (já dala solidní 3 hvězdy)