I Rusko může být krásné

Vcelku zdařile zpracovaný deník o poznávání různých míst v Rusku. Líbil se mi autorčin přístup psát tak, jak jí myšlenky naskakují v hlavě. Píše hlavně o zdejších lidech a jejich přístupu k životu, nepomíjí ani přírodní krásy. Seznamuje nás s místy, která nejsou pro běžného cestovatele z naší země příliš dostupná. S paní zemědělskou diplomatkou bych si ovšem dovolil nesouhlasit. Dle mého názoru bohužel ruská politika souvisí s turismem i krásou turistických míst. A zvláště ta současná. Lehce vzpomínám na šeď našich měst i těch turisticky velmi exponovaných, na naštvanost i nevlídnost místních v sedmdesátkách a osmdesátkách minulého století.

Kromě toho, že jednou jedla živý mořský plody, můra, tak mě autorka ani neštvala, což bývá můj největší problém u knížek tohohle typu. Vyprávění bylo přirozené a fajn. V každém navštíveném místě jsme se vždycky podívali na nejvýznamější pamětihodnost, přírodní krásy a místní tržiště. Stejně jako Nikolu mě nejvíc bavilo cestování vlakem nebo nocování na privátech, leckdy velmi zajímavých ve stylu "urob si sám". Celkově prostě fajn nenáročný cestopis na každé stránce s hezkou fotkou.