Hvězdný tulák

Siranta Jaxová se jako velvyslankyně lidí vydává na Ithiss-Tor, aby přesvědčila tamní představitele ke spojenectví. Lidským světům totiž hrozí válka s mimozemskými požírači a jen Ithtoriané mají moc ji zastavit. Jestliže předchozí Šeroprostor byla poměrně svěží, divoká a burcující jízda napříč vesmírem (okořeněná červeným spodním prádlem velitelky), Hvězdný tulák postrádá jiskru, jež by zapálila oheň a poslala ho ve stopách předchůdce. Ne, že by mu chyběly nápady nebo patřičné výbušné ingredience, ale celek (i přes veškerou snahu autorky) působí stejně utahaně, frustrovaně a na nic, jako se cítí po většinu doby sama hlavní představitelka. Nezachrání to dokonce ani sexuální harašení, které přešlo od veselé hravosti k nucené úpornosti. Tentokrát i finále/nefinále zůstalo prvotním ambicím hodně dlužno a nenabízí žádné rozhřešení. Prokletí druhých dílů dopadlo na Hvězdného tuláka silou bucharu a nemilosrdně ho zbavilo energie, takže přestože se zuby nehty rve o své místo na slunci, nemá dost síly uhrát více než plichtu. Tak snad to příště bude lepší…

První díl jsem nečetl a o třetí díl bych asi nejevil zájem. Zhuntovaná Jaxová je bez peněz a má misi na planetu Ithiss-thor. Během příběhu se tam nedostane, jelikož s ostatními soukmenovci musí řešit průběžné patálie, ale v třetím díle už by tam měla být.