Hvězdná pěchota

Tak tohle bylo něco. Opravdu nečekané překvapení hlavně po filmy, který je sice kultovní, ale hodně „šílený“. Překvapilo mě, kolik myšlenek se v knížce ukrývalo. Nejedná se vůbec o bezduchý brak, leč o pečlivě sestavené dovyprávění fiktivního světa budoucnosti, který po několika nezdarech vybudoval fungující systém. Zároveň si čtenář naplno užije vojenské prostředí protkané filozofií a politikou – a to jak osobní, tak celospolečenskou. Opravdu skvělá knížka a moc mě bavila. ♥

Vynikající kousek z pera mistra. Mnohem méně sociálních experimentů a žádné incestní tendence (viz Kočka a Dost času...), ale akce přivedená k dokonalosti. Nesrovnávejte s filmem, je dobrý, ale jiný. Lidé vyčítají Heinleinovi jeho militantnost, někteří fašistickou orientaci. Vyčítáte podobné tendence ruské SF? Heinlein své postoje v knihách vysvětluje (občas obhajuje) a navíc drží v průběhu let. Přirozený výběr, většinou ve formě teorie elit, dělení společnosti na elitu, užitečné a odpad, chápu, že pokud někdo cítí svůj přínos společnosti na úrovni nula, nemá Heinleina rád. Patriotismus, vlastenectví, není nic za co by se člověk měl stydět: "Občanem se stanete, až své zemi něco dáte." tohle je pravděpodobně princip, jež tolik dráždí onu hlasitou menšinu mezi námi. Jako Messi@h v prvním komentáři. Nevěřte mu, píše bláboly. Nevím, v jaké válce jsi ži ty, mesiáši... Jen na doplnění jeho dezinformací - Heinlein byl v námořnictvu, nikoli armádě a strávil ve službě 5 let, včetně letadlovky Lexingtonu. Skončil nikoliv kvůli názorům, anóbrž díky tuberkulóze. (Pokud něco čteš, pokus se to pochopit. Nefiltruj podle svých úvah.)