Hunting Adeline Hon na Adeline

"Kdyby zemřela... Zemřel by s ní celý svět" Uff, tak už mám za sebou i druhý díl. Přiznám se, že jsem knihu otevírala s velkým respektem. Po zdejších komentářích jsem se trošičku bála, co mě v knize čeká za zvrácenosti a hrůzy….. Nooo bylo to vážně psycho. Drsné, syrové a zvrácené a někdy i nechutné. První část se četla vážně těžce. Čím vším si musela Adeline a jiné dívky projít…prostě hrůza. Jak už tu někdo psal, nezavírejte před tím oči. Tyhle zvrácené zrůdy jsou i v reálném světě! Proto mě i druhá část příběhu bavila o něco více. Zade pomáhá Adeline se se vším vyrovnat. Návrat do běžného života nebyl vůbec lehký. Noční můry, zachváty a trauma. Příprava na pomstu mi brala dech. Zade je opravdu nemilosrdný a dal si za úkol zničit všechny, kdo stáli za únosem Adeline. Každý z nich, si to zasloužil, bez vyjímky! Nefalšovaná pomsta je hnala oba ku předu. A že se stalo z Adeline to, co se z ní stalo? Mě to nevadilo, naopak jsem ji chápala. Člověk prostě nemůže zůstat úplně stejný potom švem, co zažila. Sibby, tomu celému příběhu dodávala šťávu. Mě strašně připomínala doktorku Harley Quinn z filmu Sebervažedný oddíl :-D Jestli se Sibby dostaneme do hlavy v další knížce, myslím si, že nás tam čeká pěkný cirkus .-) Kdyby to bylo ale o pár stránek kratší, vůbec bych se nezlobila. „ Jizvy nejsou připomínkou toho, co nás zabilo, ale toho, co jsme přežili“

Tohle už nebyla jen temná romance. Tohle bylo psycho co přetékalo všemi hranicemi… a přesto jsem se od toho nedokázala odtrhnout. Komu se zvrhlý příběh Adeline a Zadea dostal pod kůži už v první knize, rozhodně neváhejte – tohle pokračování vás rozcupuje na kusy. Autorka se naprosto utrhla z řetězu. Prvních pár kapitol? V duchu jsem křičela „Už dost, proboha, ukončete to!“ Bylo to syrové, brutální, někdy až vyloženě vyšinuté a zvrácené. A pak… pak už jsem se jen vezla. V tom masochistickém vztahu, ve zničující pomstě, v neúprosné temnotě, která je pohlcovala. Bylo to kurevsky nemocný. Má vnitřní čtenářská masochistka se tetelila blahem – a zároveň trpěla. Přesně ten druh čtení, který vás bolí a přesto ho chcete víc. A víc bych taky chtěla – ideálně o Sibby. Ta vyšinutá psychopatická postava mě naprosto dostala. Jestli se v příští knize autorka rozhodne ponořit do její temné, zvrácené mysli… pak bychom se meli připoutat. Protože její fantazie rozhodně nezná žádné hranice.