Hrdinové

Studentský život těsně před "Sametem" je námětem knížky dvou autorů, kteří si velmi pravděpodobně tou dobou prošli pražskou filozofickou fakultou - důvěrná znalost prostředí a procesů je velkou předností dílka. Autoři pěkně vykreslili panoptikum socialistického vysokoškolského prostředí se všemi těmi mnohdy bizarními postavičkami a absurdními situacemi. Jenom samotný příběh je takový nějaký... nijaký. Uznávám, že každá "protistátní" drobnost tehdy vyžadovala dávku osobní odvahy, ale v Hrdinech zásadní dějové zvraty vyplynuly spíše z toho, že se nám hlavní protagonista ožral. Velkého dramatu se čtenář sice nedočká, ale novela se četla natolik dobře a ten hlavní hrdina byl takový sympaťák, že mi bylo líto, že už je konec.

Jakoby mě stroj času přenesl na fildu konce 80. let, kde se mezi historiky, angličtináři a filozofy nalézají zapálení svazáci, protirežimní rebelové a především ti, co se nechávají unášet proudem. Vyprávění je neuvěřitelně věrohodné, místy velmi vtipné, místy se početná přirovnání k hudebním skladbám či dílům Karla Maye až příliš opakují a ztrácí na originalitě. Anotace hovořící o všedním životu studentů je však až příliš pravdivá. Příběh je tak všední, že máte pocit, že jste se se u kamaráda Richarda zastavili na pár dní na koleji a zase se jede dál.