Hra na pravdu

Zahrát si na pravdu dokáže někdy vyvolat nečekané následky .... Když si sedmdesátiletá Kate vezme za muže svoji dávnou lásku, netuší, co ji čeká.... A v této knize plné záhad a nevyřčených tajemství se čtenář nelehce orientuje - i když tušení může přivést ke konečné pravdě .... A kdo z nás si myslí, že hra na absolutní pravdu je vždy správná ? Napínavé čtení s mnoha postavami a mnoha zvraty - doporučím.

Z IG profilu: Hra na pravdu byla moji první knihou po náročném zkouškovém. Píšu to tady hlavně z důvodu, že to možná mělo i vliv na závěrečné hodnocení, ale jednouše mi kniha moc sedla a užila jsem si ji! Potřebovala jsem knihu, která bude spíše oddechovější, kratší a k tomu čtivá. Všechna kritéria tato knížka splnila, takže… Čtenář byl prakticky hozen do děje, a pak se postupně seznamoval s postavami a s jejich životními příběhy. Tempo bylo po úvodu poměrně pomalejší, ale i tak mi to vyhovovalo. V průběhu čtení docházelo k postupné gradaci, pak zase zklidnění a nakonec k větší akci na konci. Nepřišlo mi, že stojíme na místě, jednotlivá tempa jsem si poklidně užívala. Pro fanoušky pořádných detektivek tato kniha rozhodně není. Řekla bych, že se jedná spíše o drama, krimi a je to takové průměrné, pohodlné čtení. Klidně bych to i dala začátečníkům, kteří se chtějí lehce přesunout i do těchto krimi vod. Nebude zde asi velké WAU, ale během čení si určitě budete klást spoustu otázek a budete chtít vědět, jak to tedy všechno je. Hodně situací jsem neodhadla, minimum čekala a hodněkrát jsem byla překvapena. Bylo zde spousta linek,nato že bylo tak málo postav, což je možná trochu menší minus. Nebo… ono tam těch postav bylo dost, ale neměla jsem je tam moc propojené, protože se tam objevily vždycky tak trochu na zavolanou. Bylo tam docela dost otevřených konců a otázek. Nevím, zda je řešením napsat klidně delší příběh, ale… Postav mi přirostlo k srdci málo, protože se nám tam objevovaly spíše takové rychlejší útržky. Ale u těch hlavnějších jsem si nějaký ten vztah dokázala vybudovat, aspoň malinký. Určitě se z jejich charakteru dalo vyždímat více, ale opět je zde otázka, zda by knížce prospěl další obsah. Mně se totiž hodně líbilo to, že je kniha krátká, úderná a s ničím se moc nemaže, ale na druhou stranu bych ocenila i pár scén navíc, které by nám více postavy přiblížily. Nebylo by to potom ale pomalé ? Nevím, možná. Ke konci už jsem knihu nemohla odtrhnout. Líbilo se mi tam i handrkování s majetkem, povolávání právníků a tak dále. Nešlo o nic složitého, za což jsem vděčná. Menší zásah v podobě ochrany životního prostředí mě taky zaujal, nebylo to ani moc na sílu, zapadlo to tam. Určitě ve mně tato kniha vzbudila pár emocí, autorka umí docela dobře psát idioty ( to jí musím nechat). Kniha byla pro mě průměrným kouskem. Užila jsem si ji a myslím, že by se třeba mohla líbit mojí mamce, která knihy moc nečte, ale ráda kouká na nějaké ty krimi seriály. Ale zase bych se tady bála, aby jí tady všechny plotwisty stačily k dalšímu čtení! (Ale to už musíte posoudit podle náročnosti čtenáře :)