Hory z křišťálu

Asi jsem měla trochu jinou představu... Pohádky, které autorka vypráví po svém kombinace fantasy a hororu. Styl vyprávění byl zvláštní

Co se stane, když autorka napíše retelling na pohádky bratří Grimmů? Je to jako když vařili pejsek s kočičkou. Bolí z toho břicho. Kdyby použila téma jen z jedné pohádky, možná by to fungovalo, ale je tam Sedmero krkavců, Tři zlaté vlasy, Karkulka, Víly, Elfové, Husopaska, Rampelník, Sněhurka a víte co, dohromady tam není vlastně nic. Z každé pohádky tak jedna věta, jo a ještě je tam asi Žabí princ, z kterého se vyklube princ trnů Casamir. Geselin je jím uvězněná a pátrá po jeho pravém jméně, aby ho vysvobodila, protože je prokletý. No ona ani tak nepátrá jako že dostává písmeno za sex s princem… Celou knihu je jen sex, který ale bohužel také není povedený. Při jeho čtení jsem necítila jejich chemii. A vlastně mi i bylo jedno, jestli to zrovna dělaj nebo ne, byla jsem si jistá, že za dalším odstavcem bude opět erotická scéna. Pak byl moment, kdy jsem si říkala, jo, tak teď to přijde, začne to být zajímavý, když se vydala k Horám z křišťálu, aby našla odpovědi. Bohužel scéna trvala příliš krátce a zase nic. Bez napětí, bez děje s nudným sexem. Tohle se nepovedlo no. Nalákala mě hlavně obálka a to, že mám ráda fantasy. Obálka se povedla, ta je krásná.