Hory a údolí života

„Čím jsem starší, tím více chápu putování jako obraz své životní cesty. Každý její úsek má jinou tvářnost. Putování po horách mě velmi fascinuje. Pokaždé si tu znovu otestuji vlastní meze. Ještě pořád si na něco troufnu. Udržuji se tím v kondici. A už staří řečtí filosofové rozvíjeli své nejdůležitější myšlenky při chůzi, proto je putování věčnou inspirací. Často při něm přicházím na nové nápady.“ (Anselm Grün) Krása hor vede člověka ke chvále Stvořitele a jeho díla, ale též k pokoře a k potřebnému životnímu nadhledu. Putování po horách je skutečně symbolem životní cesty: Má-li člověk dojít do cíle, je třeba nespoléhat se jen na sebe, neplýtvat silami, oprostit se od zbytečné zátěže a s odvahou čelit stále novým výzvám.