Hoří

Posloucháno na rádiu Vltava. Skvěle zpracováno a namluveno. Smutný příběh, Mané mi bylo líto

Tak nevím, jestli je to tím, že nejezdím do Berlína autobusem jak Jára Rudiš, abych v pruhovaným tričku a baretu popisoval umělce, jak se proplétají mezi holubama a blitkama plných kebabu, ale tahle německá "nová" vlna jde mimo mě. Především bych tedy rád neocenil styl, jakým Sudabeh Mohafez knihu napsala. Myslím, že se pro ten styl velice hodí literární termín "úplněnapiču." Žádný uvozovky, vnitřní hlasy alter eg blekotající nesmysly, prase aby se v tom vyznalo. Ještě bych byl schopnej to nějak zkousnout, kdyby se v knize dělo něco zajímavýho. Za zajímavý ale nepovažuji sledovat duševní rozpoložení rozmazlený berlínský buchty, která je, samozřejmě, aby to mělo grády, umělkyně se zlomeným srdcem a jakýmsi vnitřním bordelem, z něhož by se vosypal i Jung. To, že má dvě kočky snad už ani nemusím dodávat. Takže teda děkuju, ale při tomhle se nedá ani srát. PS: Uvádět kapitoly texty písní System of a down může potěšit snad jen hluchoslepý.