Hluboká obloha

Zklamání. Pokud plánujete knihu číst, protože vás zaujala kombinace "hard sci-fi a detektivního románu", tak rovnou musím předestřít na začátek, že za a) tohle vidělo hard sci-fi možná tak z rychlíku a se zavřenýma očima a za b) detektivní zápletka je chabá a nedomrlá. Hluboká obloha disponuje hromadou děr v logice, absencí emoční hloubky a nezajímavými postavami. Hlavní postava se většinu času utápí v sebelítosti a sebenenávisti a v tomhle stavu přetrvává ať už jí je 12 let nebo 22, rozhodně se nedá hovořit o nějakém psychologickém vývoji postavy napříč příběhem. Autorka se zatvrzele vyhýbá čemukoliv, co má do činění s detailnějším popisem techniky, vědy a logiky. Dobře, třeba dostaneme přesvědčivé vztahy a interakce mezi postavami, že? Nikoliv. Takže, Země se očividně blíží konci trvanlivosti, není nějak rozebráno proč a jak a kdy. To neva, člověk si může domyslet. Je tedy zahájen projekt, kdy se vybraní jedinci po důkladném výcviku vesmírnou lodí přemístí na planetu X, která má zastoupit matičku Zemi (jako čtenář se nedozvíme, jak se k dané planetě přišlo, jak je vzdálená od země, jak je dál v plánu ji kolonizovat, nic). Cesty se účastní pouze mladé ženy. Není na 100% uspokojivě vysvětleno, proč muži ne. Jen, že účastnice budou už na lodi podstupovat umělé oplodnění, aby se posádka rovnou rozrostla o malé caparty. I tak se cesty účastní poměrně dost nebinárních postav. Ačkoli je posádka školená na tuto cestu, horko těžko si zvládají poradit s jakýmkoliv problémem. Příběh nepředává žádné poselství o naději, upozornění na enviromentální problémy, nic. Hloubavé sci-fíčko tedy nečekejte. Jak se to blížilo ke konci, bylo to slabší a slabší. Tohle bylo pro mě sáhnutí vedle.

Host vydává skvělou fantastiku, ale to tu všichni vědí. Vedle nesáhli ani s Yume Kitasei, která napsala knihu o přátelství, o změnách, které nemůžeme ovlivnit, o dospívání a postupném bolestném odpoutávání od rodičů, knihu o rozhodnutích, po kterých už není návratu, o žalu ze ztráty, a zejména o naději, protože ta byla důvodem, proč se posádka 80 lidí vydala na jednosměrnou cestu ze Země na neznámou planetu, kde mají založit nový svět. Knihu tak dobře napsanou, že se vám nebude chtít odložit, nejen, kvůli zajímavé detektivní zápletce, ale taky kvůli skvěle popsaným vztahům, zajímavému prostředí elitní akademie a později kosmické lodi. Autorka na hlavní postavě brilantně popsala, jaké to je, když máte celoživotní pocit, že nikam nepatříte a že nejste dost dobří pro to, co děláte, ačkoliv to děláte víc než dobře. Knihu doporučuji všem, kteří rádi čtou o nových začátcích a kteří někdy přemýšleli o tom, jaké by to bylo, podívat se ke hvězdám.