Doporučuji každému, kdo chce rozumět pojmům, dnes hojně využívaným a velmi vyprázdněným - například jako neomarxismus. Ne, že by tato kniha byla o neomarxismu, ale umožní člověku sledovat marxismus a jeho podoby v okamžiku jeho největší krize - po XX. sjezdu KSSS, kdy bylo potřeba revidovat, co to vlastně marxismus je a jak překonat krizi identity. Autor představuje vývoj v Polsku, Maďarsku a Československu, a také nejvýraznější postavy, které byly schopny marxismus znovu a znovu promýšlet - György Lukács v Maďarsku, Leszek Kołakowski v Polsku a částečně Karel Kosík u nás. Kniha ukazuje varianty návratů před stalinismus, pro někoho i před leninismus, hojně až k ranému Marxovi a dokonce Hegelovi. Tím, že přítomné diktatury tento "revizionismus" hojně potíraly jako největší "zhoubu", nastraženou samozřejmě západem, a myslitelé na něj různě dopláceli, byly to jen promarněná šance, jak vrátit původnímu marxismu (bez politické a byrokratické praxe) stalinismem ztracený kredit. Kniha líčí upřímnou snahu očistit marxismus v tehdejší době bez jakékoliv stopy propagace marxismu samotného či propagandy marxistické ideologie. Možná se věnuje příliš podrobně a trochu nekriticky G. Lukácsovi, kterého má Kopeček asi rád jako předmět odborného zájmu, ale to je jen můj dojem. Tedy doporučuji všem, kteří se nespokojují s nálepkami a chtějí si trochu zapřemýšlet.

I když se nejedná o nejlehčí čtení, kniha se mi velice libila . Období padesatých let bývá většinou probíráno jen z pohledu "přehmatů". Hezky je zde popsán proces hledání nějaké cesty ven z marazmu stalinismu. V tomto případě na úrovni filosofického přístupu. Největší a zároveň nejzajímavější část knihy zabírá popis tohoto procesu v Polsku. Přestože jsem dětství prožil pár kilometrů od hranic s Polskem, o této zemi a jejím vývoji vím velice málo.