Hlas lesa

Kniha Hlas lesa je nepostradatelný kousek pro sběratele fantasy příběhů. Ocitáme se spolu s hlavní postavou uprostřed cizího světa. Dívka postupně prochází všemi částmi tohoto tajemného prostředí (poušť, město, prales, mokřady, moře i podmořský svět) a hledá cestu domů. Setkává se se spoustou záhadných a podivných bytostí jejichž chování je velmi zvláštní, některé jí pomáhají, jiné matou. Prostředí je velmi barvitě popsané a vlastní atmosféra je taková, že má člověk skutečně pocit, že je vtažen do příběhu, ve kterém se pořád něco děje. Kniha je čtivá, poutavá a velmi bohatě ilustrovaná. Nádherné obrazy jsou skutečná umělecká díla a perfektně zapadají do příběhu a doplňují celkový dojem. Velmi zajímavé je, že tyto kresby jsou ve skutečnosti rébusy, ve kterých každý nachází něco jiného podle své představivosti. Je tak velmi zábavné si s ostatními povídat o tom, co nacházejí v kresbách oni. Velmi kladně hodnotím také kvalitu knihy po stránce zhotovení, má velmi pevné listy a výrazné písmo, což je pro mě velkým plusem. Celá kniha je velmi originální, nikdy jsem nic podobného nečetla. Zanechává silný dojem. Doporučuji každému bez rozdílu věku.

Nevím, na čem autorka při psaní této knihy jela, ale chci to taky. Tohle bylo jako horečnatý sen, naprosto šílený a mega divný. Začátek s dívkou v poušti mi trochu připomněl Malého prince, ale s každou další kapitolou to bylo víc a víc ujetý. Vlastně jsem si po celé čtení říkala: Jak se tam Sofie dostala? A kde vlastně je? Zdá se jí to? Nebo je v kómatu? Je v psychické léčebně a halucinuje? A dostane se vůbec domů? Navíc ty zvláštní obrázky, které se mi ze začátku nelíbily, se k příběhu vlastně dost hodí, i když z některých jsem měla takový divný pocit. Zkrátka to byla naprostá ujeťárna, kterou si budu muset v budoucnu přečíst ještě jednou, a doporučuju ji i starším čtenářům. Jestli máte rádi bizarní knihy, u kterých si přijdete jak po požití barevných houbiček, tak je tahle kniha pro vás.