Hitman Agent X-Hawk 01

Ve známé historii paralelního metaverza je X-Hawk člověk (pokud ještě stále zůstává člověkem), který ve svých rukou soustředil největší moc. Ovládá tisíce světů a ještě víc jich skrytě nebo otevřeně ovlivňuje. Čekal jsem příběh přímo o Xaviéru Hawkovi o jeho životě a o tom, jak byl jeden z hlavních zakladatelů Equilibrii Ferrarius (Kovářů rovnováhy) Jenže toto je příběh úplně někoho jiného. Hitmana, člověka, kterého uzurpuje X-Hawk a nutí jej udělat zmatek v řadách kovářů rovnováhy v naší realitě. Tomuto člověku jsem fandil. Byl celou dobu pod rouškou strachu vydírán X-Hawkem ale dostal šanci si vybírat. Plně ji využil, ale svůj úkol, který mu byl vyčleněn, splnil. Tohle je válka a ve válce se nevraždí, ve válce se zabíjí. Tento příběh se odehrává někde mezi 25 a 27 příběhem Johna Francise Kováře. Malá ochutnávka: Když jsem skončil, ulice už klokotala změtí lidí, troubících aut a zablokovaných tramvají. Koupal jsem se ve vlastním potu, tepy srdce splývaly jeden s druhým a v plicích mi chrčel zahlcený dieselový agregát. Nepamatoval jsem si vůbec nic, kromě obrazu hraběte X-Hawka. Klasický Žambochův příběh. Hitman je voják, zná zbraně, zná obranu, ví, jak se vyhnout problémům. Umí předvídat, ztratí se i v cizím světě, nezná slitování, ale ví, co je to láska. Drží se zásady, že dokonalá znalost terénu je jeden ze základních předpokladů úspěchu jakékoliv akce. Není tu humor, což vůbec nevadí. Jedná se spíše o jeden z těch smutnějších příběhů v této sérii. Pan Žamboch si v knize zahrál jednu z vedlejších postav: CITÁT – Tady agent Žamboch, potřebuju záchranku..... A nezapomněl ani na pivo: U druhé třetinku jsem k sobě dokázal být upřímný a přiznat, že tohle místní pivo je ještě lepší než Velnucký ležák.

Tak ze co sa tyka JFK tak celkom zaujimave citanie. Pribeh celko chytlavy, akcia a krv tak tiez nechyba ako je to u knihach pana Zambocha normalka. Zaujimave by bolo keby sa Framon Dotchi stretol s Johnom Kovarom, snad to v buducnosti uvidime. V knizke som si tak tiez myslel ze prvu nakladacku dostal od Franka Boormana, ale to som sa milil a spoilerovat nejdem tak prijemne citanie. Co sa tyka JFK jedna z tych lepsich. Odporucam precitat. :)

Mám pocit, že tady už se vaří jen z čisté vody. Žádné nové nápady, ani překvapení. Nneí to sice špatné, jede to v rytmu JFK a proto jsem od toho ani víc neočekával. Ikdyž jisté zklamání je na místě.

Ve známé historii paralelního metaverza je X-Hawk člověk (pokud ještě stále zůstává člověkem), který ve svých rukou soustředil největší moc. Ovládá tisíce světů a ještě víc jich skrytě nebo otevřeně ovlivňuje. Čekal jsem příběh přímo o Xaviéru Hawkovi o jeho životě a o tom, jak byl jeden z hlavních zakladatelů Equilibrii Ferrarius (Kovářů rovnováhy) Jenže toto je příběh úplně někoho jiného. Hitmana, člověka, kterého uzurpuje X-Hawk a nutí jej udělat zmatek v řadách kovářů rovnováhy v naší realitě. Tomuto člověku jsem fandil. Byl celou dobu pod rouškou strachu vydírán X-Hawkem ale dostal šanci si vybírat. Plně ji využil, ale svůj úkol, který mu byl vyčleněn, splnil. Tohle je válka a ve válce se nevraždí, ve válce se zabíjí. Tento příběh se odehrává někde mezi 25 a 27 příběhem Johna Francise Kováře. Malá ochutnávka: Když jsem skončil, ulice už klokotala změtí lidí, troubících aut a zablokovaných tramvají. Koupal jsem se ve vlastním potu, tepy srdce splývaly jeden s druhým a v plicích mi chrčel zahlcený dieselový agregát. Nepamatoval jsem si vůbec nic, kromě obrazu hraběte X-Hawka. Klasický Žambochův příběh. Hitman je voják, zná zbraně, zná obranu, ví, jak se vyhnout problémům. Umí předvídat, ztratí se i v cizím světě, nezná slitování, ale ví, co je to láska. Drží se zásady, že dokonalá znalost terénu je jeden ze základních předpokladů úspěchu jakékoliv akce. Není tu humor, což vůbec nevadí. Jedná se spíše o jeden z těch smutnějších příběhů v této sérii. Pan Žamboch si v knize zahrál jednu z vedlejších postav: CITÁT – Tady agent Žamboch, potřebuju záchranku..... A nezapomněl ani na pivo: U druhé třetinku jsem k sobě dokázal být upřímný a přiznat, že tohle místní pivo je ještě lepší než Velnucký ležák.

Tak ze co sa tyka JFK tak celkom zaujimave citanie. Pribeh celko chytlavy, akcia a krv tak tiez nechyba ako je to u knihach pana Zambocha normalka. Zaujimave by bolo keby sa Framon Dotchi stretol s Johnom Kovarom, snad to v buducnosti uvidime. V knizke som si tak tiez myslel ze prvu nakladacku dostal od Franka Boormana, ale to som sa milil a spoilerovat nejdem tak prijemne citanie. Co sa tyka JFK jedna z tych lepsich. Odporucam precitat. :)

Mám pocit, že tady už se vaří jen z čisté vody. Žádné nové nápady, ani překvapení. Nneí to sice špatné, jede to v rytmu JFK a proto jsem od toho ani víc neočekával. Ikdyž jisté zklamání je na místě.