Hitler v Čechách

Kdyby byla tahle kniha stejně úderná a přímá, jak naznačuje fotografie z hradního nádvoří na obálce, bylo by to dobré. Bohužel ale není. Jsem hodně zklamaná. Prvních dvacet stránek je zcela zbytečných a ty další jsou moc obšírné, odbíhající, nezajímavé. Vyprávění je formulováno opatrně, vyhýbá se akci a obsahuje mnoho vedlejších vět. Je to samé: ačkoliv, protože, především, přesto, totiž, navíc, ale, ovšem, nejenže... To mi vadilo. Nemohla jsem si také nevšimnout výsměšného až dehonestujícího tónu textu, který nepřestal znít ani u popisků pod fotografiemi. Chtěl-li autor na čtenáře působit jako nejzavilejší odpůrce nacismu, měl se vyvarovat tučně, puntičkářky zvýrazněných jmen jeho představitelů (á la Hitler, Hitlerova, Hitlerovým, Hitlerovi… - ve všech tvarech a pádech.) Bylo to jak pěst na oko. To zaprvé. A pak text neprokládat kurzivou psanými citacemi z Goebbelsových deníků nebo odkud je vlastně bral. Výše uvedené a též na odiv vystavená snaha vidět jim do hlavy, přenést na ně část toho, co víme teď, zazdilo možnost udělat z této publikace publikaci nadčasovou. Měla jsem pocit, že stojím na místě a nikam se neposouvám. Čas se zastavil, ač každou otočenou stránkou šel dopředu… Dávám jednu hvězdičku, a to za obrazový materiál. Mnoho z těch snímků jsem viděla prvně a nutí mě vyhledat si publikace Heinricha Hoffmanna. Má jich dost, jak koukám.

Ani na druhý pokus jsem se nedokázal soustředit na obsah autorova sdělení. Povýšeně nabubřelý styl, protkaný prázdnými výrazy jako "venkoncem" mi v tom dokonale bránil. Nakonec jsem jen vzal zavděk obrazovou dokumentací, která nemohla trpět páně Junkovým silně subjektivním viděním světa. Protože se však tento autor zaměřil i na další témata, která mne zajímají, doufal jsem, že ostatní jeho tvorba bude méně subjektivní, když se nebude mít potřebu vymezovat vůči faktu, že se narodil ve stejný den i měsíc jako Hitler. Půjčil jsem si proto např. knihu o Adině Mandlové. Bohužel však už teď vím, že se i jeho dalším kouskům budu vyhýbat. Škoda...