Hezký dům u jezera

Mám rád, když mě něco překvapí a zaujme. Čím více mám načteno a nakoukáno, tak tím více je to těžší a těžší. A v dnešní době přijít s něčím novým a originálním není úplně jednoduché. Scénárista James Tynion IV. si toho je dost vědom a je natolik chytrý, aby to dokázal využít ve svůj prospěch. Tynion ví, že jeho příběh a zápletka není nejoriginálnější, takže musí vsadit na něco jiného. Tím jiným je zde jak a proč. A tohle se scénáristovi povedlo na výbornou. Tynion se velmi chytře rozhodl, že některé zásadní zvraty prozradí hned na začátku a během celého vyprávění bude se čtenáři hrát jistou hru. Hru, ve kterém nám bude říkat pravdu a zároveň nám bude v jistých ohledech lhát, bude nám ukazovat celkový obraz a zároveň nám něco zásadního skryje. Líbilo se mi, že Tynion během celého vyprávění několikrát změní status quo, a převrátí dosavadní děj na ruby. Tahle hra s očekáváním, co se stane dále, mi hodně sedla a udržovala mě neustále napjatého a nutila mě o příběhu, motivacích a celkovém vyznění přemýšlet. A to je jedna z nejlepší věcí, které vám může nějaké dílo (hry, filmy, knihy, hudba, umění, prostě cokoliv o čem můžete přemýšlet) dát. Že o něm přemýšlíte, analyzujete ho, dáváte do něho vlastní pocity a myšlenky. Jakmile se vám tohle stane u nějakého díla nebo výtvoru, tak víte, že to dílo pro vás není obyčejné a něco vám dává. A to je sakra dobrý pocit. Tynionovi se tohle podařilo a já posledních pár dní o komiksu přemýšlím. Přehrávám si ho hlavě, snažím se si vybavit různé detaily a také to co mi uniklo, přemýšlím o příběhu, přemýšlím o zvratech, přemýšlím o chybách, přemýšlím o tom jak bych to udělal já. Prostě o tomto komiksu dost přemýšlím, a to je obrovská pochvala. Je to také obrovský důkaz toho, že Tynion vytvořil něco výjimečného. PS: Odpověď na jednu z nejdůležitější otázek dostaneme v průběhu celého komiksu několikrát. Ta odpověď je ve výsledku opravdu jednoduchá, ale přesto je to jedná z nejsilnějších věcí na tomhle světě. Až takhle jednoduché a prostě to je, ale Tynion to dokázal skvěle prodat, že mu za to budete tleskat. Komiks má úžasnou vizuální stránku. Jedná se o velmi autorský komiks a umělci mu dali nádhernou a výstižnou estetickou stránku. Kreslíř Álvaro Martínez Bueno odvedl fantastickou práci a já jsem si jeho práci neskutečně užil. Je vidět, že Bueno dostal u tohoto projektu volnější ruku a využil jí na maximum. Na panelech a stránkách vidím tu hravost a nadšení, které do toho Bueno dal. Opravdu je radost si komiks prohlížet a vidět, jak si Bueno hraje, zkouší jiné stylizace, a některé věci si v rámci možnosti upravuje podle sebe. Při čtení jsi určitě zkuste všímat různých maličkostí a detailů, které Tynion a Bueno vymysleli. Z mého pohledu je kresba nádherná a místy je to pastva pro oči. O barvy se postarala Jordie Bellaireová, která také odvedla skvělou a fantastickou práci. Bellaireová výborně doplňuje vizi, kterou měli Tynion a Bueno. Ty barvy jsou úžasné. Jedná se o vynikající paletu barev, co přesně rezonuje s příběhem, jeho tónem a náladou. Barvy dodávají příběhu tu správnou atmosféru a dokáží v nás vyvolat ty správné pocity a emoce. Tomuto komiksu se skvěle povedlo to, že všechny tři aspekty – příběh, kresba a barvy, spolu ladí k dokonalosti. Skoro každá stránka je umělecké dílo, které v sobě má hloubku, emoce, a dokáže něco říkat. Já vím, že takhle napsaný to zní jako klišé, ale až to budete číst, tak to tam uvidíte a naplno pochopíte o čem mluvím. Věřte mi. Z předchozího textu vám nejspíše došlo, že jsem dost spokojený a komiks mi sedl. Komiks si krom příběhu, kresby a barev zaslouží pochvalu za svou hravost a jistý přístup k vyprávění a práci s charaktery. Není to úplně jednoduché čtení a vyžaduje to jistou dávku pozornosti, ale pokud se na komiks naladíte, tak vám to bohatě vrátí. Hodně mi sedly dialogy, protože jsou napsaný lidsky a opravdově, a cítil jsem z nich přirozenost. Bavilo mě, jak si tvůrci vyhráli s některými stránky – detaily konverzací, plánky, seznam s věcmi, grafické rozpracování stavby atd. Na těchto stránkách je vidět obrovská hravost celého tvůrčího týmu a je to další důkaz to, že tento komiks je mnohem více propracovanější, než se na první pohled zdá. Můj největší problém tohoto komiksu je ten, že je z mé pohledu krátký a chybí mi zde zásadní věci. To, co budu kritizovat byl dozajista tvůrčí záměr od Tyniona, ale to nic nemění na tom, že si to podle mě zaslouží kritiku. Komiks má dvanáct hlavních postav, které jsou pro příběh a celkové vyznění dost důležitý. A bohužel ne každá dostane tolik prostoru, kolik by si zasloužila. Tynion se prakticky soustředí asi tři čtyři postavy a ostatní stojí trochu bokem a nejsou hybateli děje, případně pak slouží „jen“ ke katarzi příběhu. Jak říkám je to obrovská škoda, protože tady s tímto si mohl Tynion o dost více vyhrát a jít více do hloubky. Místy mi přišlo, že příběh zbytečně uhání kupředu a každý sešit je potřeba zakončit nějakým zvratem, nebo si začít připravovat půdu na něco, co nutně musí přijít. Opět chápu, že Tynion a ostatní tvůrci se rozhodli, že první část bude mít dvanáct sešitů, a vše tomu podřídili, ale jako čtenář jsem si říkal, že chci více děje, více psychologické prokreslení charakterů a o trochu pomalejší děj. Tyhle zápory jsou čistě z mého pohledu, a mnozí to uvidí úplně jinak, což je samozřejmě v pořádku. Hezkým dům u jezera je kvalitní a hodně povedený komiks, který jsem si moc užil. Osobně doporučuji si nic moc o komiksu nezjišťovat a nechat se naplno zasáhnout tím, co od něj dostanete. Z mé strany je to všechno, a já doufám, že budete s komiksem spokojený jako já. Přeji vám to nejlepší čtení!!!

Čteno na doporučení Black Label byl dlouhodobě tahounem komiksů pro dospěláky, bohužel po pár škobrtnutích jsem na tuto "sérii" zanevřel.. Ale nedávno mi byl doporučen Hezký dům u jezera, který vypadal velmi nadějně, i když se jednalo o ne moc originální zápletku apokalypsy, v čem je komiks originální je pojetí celého problému a jak se s ním postavy vypořádavají, stejně i pro mě byl největším šokem konec když se po takovéhle komiksové bichli dozvíte, že to zdaleka není všechno..