HEX

Městečko Black Spring je sice hodně zvláštní - má totiž svoji vlastní čarodějnici ;-) - ale jinak není izolováno od okolního světa, takže obyvatelé musí přijít s pár nápady, aby si ostatní této čarodějnice nevšimli. Protože ta záležitost s ní musí nutně zůstat utajena! Vzhledem k tomu, že čarodějnice prochází vesnicí a někdy postává i několik hodin na ulici nebo v domech jednotlivých obyvatel, je potřeba pořádná dávka kreativních nápadů ;-). Občas se tedy kolem čarodějnice zřídí staveniště, příště se zase použije utěrka, aby jí nebylo vidět do obličeje, když nehybně stojí v obýváku. Dokonce existuje aplikace pro hlášení polohy čarodějnice a internet je samozřejmě přísně kontrolován, aby se zabránilo úniku fotografií a videí. Tato část knihy je fakt hodně dobrá a dokonce i humorná ;-). Zhruba od poloviny se to ale mění, děj razantně nabírá na tempu, atmosféra houstne a postupně se stává hrozivější. K tomu dochází přibližně v okamžiku, kdy se parta mladých lidí rozhodne starověkou kletbu zlomit a čarodějnici napadne. Že to nemůže dopadnout dobře a oni - včetně většiny ostatních obyvatel Black Spring - jsou v podstatě odsouzeni k záhubě, je zkušenému čtenáři tohoto žánru jasné už od samého začátku... Konec knihy je určitě nejslabší, čtenář se v ději dost ztrácí, protože vize a realita se mísí tak nepřehledně, že už je nedokáže od sebe rozeznat - a to je škoda. V epilogu autor uvádí, že svůj konec přepsal pro americký trh. Tento zlom ve stylu vyprávění je jasně patrný, i když na druhé straně vyznění a morálka celého příběhu zůstávají stejné. Ve finále bych tedy knize dala tak 3,5 hvězdičky - zaokrouhlím ale směrem nahoru ;-), bez výhrady se mi totiž líbila pouze první část knihy, později už v ní bylo velké množství hodně drsných a brutálních scén, ze kterých mi bylo tak trochu nevolno. Na druhou stranu ovšem uznávám, že tohle k dobrému hororu patří ;-). PS: Původně mne mrzelo, že se asi nedozvím, jak kniha končí v původní verzi - ale zkoušela jsem googlit a úspěch se dostavil! :-) Proto tento postup doporučuji i všem ostatním zájemcům, i když já jsem musela použít překladač :-))).

S obdivem vzhlížím k těm zdejším nebojsům, kterým by nemrtvá, potenciálně smrtící, zohavená entita v jejich obýváku zřejmě nepřivodila sebemenší tíseň. Jistě dokázali nahlédnout pod groteskní fasádu, vnímat a domyslet hrůzu reality v Black Springu, leč jsou to prostě hrdinové s nervy z oceli. To já bych byla vděčná, pokud by se mi podařilo udržet svěrače. Docela jsem se proklínala, že jsem s četbou začínala před spaním - není nad to znepokojeně zírat do temných koutů a představovat si, co kdyby tam stála... „HEX“ vlastně nepřináší nic extra nového: tuhle trochu “ Záhady Blair Witch“, támhle „Pod kupolí“, špetku „Řbitova zviřátek“, dokořenit filmem „Cabin in the Woods“. Poměrně tradiční témata jsou zpracována neotřele, výsledkem je hutná atmosféra a zajímavé situace, často vyvolávající mrazení v zádech (někdy zmatené zamračení či nevěřící úsměv). Dvě třetiny románu jsem se zatajeným dechem sbírala střípky informací, poznávala podmínky i důvody nezvyklého života v americkém městečku a nechala se příjemně zneklidňovat. Postupně to však přestalo být příjemné strašení a závěrečná čtvrtina „HEXu“ rozpoutala hotový očistec, otevřela brány pekelné a vyvrhla na nebohé čtenáře tolik negace, až jsem musela umazat cíp z pentagramu. Netuším, jak moc se liší americká verze od nizozemské, nezbývá než autorovi věřit, že román přepsal do lepší podoby. Ale na mne těch bizarních výjevů a hříchů lidstva bylo zkrátka příliš. Také mi celou dobu vadila absence snahy o řešení problému, nějaký skutečný výzkum - obyvatelé Black Springu byli se svým osudem nepravděpodobně smíření (samozřejmě s výjimkou mladých a neklidných). Přes veškeré výhrady jeden z nejpůsobivějších hororů, co jsem v posledních letech četla. 80-85%