Hamish a Světokazi

I já jsem - a to přesně do strany 60!!! - uvažovala o tom, že knížku odložím. Ovšem Mezinárodní svět sladkostí madam Kuskusové způsobil, že jsem nejen knihu neodložila, ale naopak jsem ji začala hltat podobně jako delikatesy madam K. (speciality z celého světa s výjimkou nechutných slaných norských bonbónů). Jak jsem se poměrně tlustou knihou propracovávala ke konci, všimla jsem si netradičního číslování - asociace s našimi Lichožrouty. Grafická úprava knihy je obecně jednou z velkých předností: scény odehrávající se potmě mají opačné barvy stránka-text, z knihy na vás vyskakují plakáty, oznámení, reklamní slogany a super nápad jsou noviny Starkley Post. Komunikace generála světokazů převedená do češtiny prostě nemá chybu! A výcvikové skupiny PP, PPP, PPPP a dokonce PPPPP jsou zcela nezastíraným útokem na bránici čtenáře. Netuším, které písmeno se takhle kumuluje v originále, pravděpodobně také péčko, ale nasmála jsem se Přeukrutně. Tady odvedl skvělou práci překladatel Jiří Popel, smekám. Na rozdíl od buccaneerky si myslím, že konec nebyl pro Hamishe vůbec smutný, spíše naopak. Ale stejně jako ona doufám v další díl!

Wow, tak toto jsem nečekala. Knihu jsem si půjčila na doporučení knihovnic, ale obal, námět ani počet stran mě příliš nepřitahovaly. Po několika stránkách (asi 60) mě ale kniha tak chytla, že jsem ji začala mít ráda. Byla skutečně napínavá, neobvyklá, všechno má autor promyšlené. Miluju takové ty detaily, které se v knize zmíní jen tak na okraj, ale potom jsou v závěru rozklíčovány... Závěr byl pro Hamishe poněkud smutný, ale rozhodně mě navnadil na další dobrodružství. Snad se dočkám dalšího dílu... Za mě fakt kniha, jejíž přečtení nebyla ztráta času. (I když pro některé menší děti nedoporučuju před spaním - místy je to dost strašidelné.)