Hádej, jak moc tě mám rád!

Něžný příběh o tom, jak moc můžeš mít někoho rád pro ty úplně nejmenší. Krásně, opět bych řekla něžně, ilustrované leporelo, které vypráví o oříškově hnědém zajíčkovi, který žije na kraji lesa, jehož okolí je celým jeho světem – je tam totiž jeho tatínek, který ho má rád úplně nejvíc na světě a taky spousta zábavy, které pro něj taťka vymýšlí tak, aby se malý hnědý zajíček naučil vše potřebné, co se mu v životě bude ještě moc a moc hodit. Tak si to představte, je léto, slunce svítí, všude kolem je spousta květů, tráva omamně voní a kolem létají motýli, a zajíček s tatínkem si na té louce hrají … Při takových představách přímo cítíte vůni trávy a vřesu (kde se dá tak krásně schovávat), tušíte přítomnost lesa, protože i ten vydává svou pronikavou vůni jehličí, slyšíte poletující hmyz, zpívající ptactvo nad hlavou, …. a to se vám pak krááásně usíná! Zvlášť, když víte, jak moc, vás má někdo rád!

Roztomilý příběh o usínání a lásce. Malý králíček se s tatínkem dohaduje, kdo má toho druhého více rád. Kniha z roku 1988 doprovázela při usínání určitě obrovské množství dětí. "Až k měsíci a zase zpátky, tak se my dva máme rádi". Vědomí, že nás má někdo rád - kéž nám toto ujištění vydrží po celý život!