super čtení o grónských legendách, o tom, jak si lidé tam na severu, kde je samý led, sníh a moře vysvětlují vznik světa, jaká mají zaříkadla a pověry, a jak si vyprávějí tajemné příběhy. je to něco úplně jiného než evropské pověsti. popsala bych to slovy syrové, bez omáčky, někdy kruté. ilustrace v knize byly velice svérázné, bez servítek. nejvíce se mi líbila pověst o Immap Ukuua (matka moře). "Lidé se vůbec nesnaží řádně žít a kvůli jejich velké lhostejnosti se na mně usazuje nečistota. Lidský vzdor mě zaplavuje jako špína a já jsem pak ošklivá a odporná. Ráda bych lidem posílala zvířata zpátky, ale musím je tu zadržovat a tím lidi nutit k zamyšlení. Dokud budeš žít na zemi, smíš sem často chodit a očišťovat mě, a požádej o to i ty později narozené. Nehodí se, aby lidé mysleli jen a jen na jídlo.“ a poznačila jsem si i spoustu perliček. líbí se mi, jak to hezky řekli na rovinu ti Inuité. ".... jeden z mužů a strčil mu prostředník do konečníku. Vrazil jej dovnitř a rychle zase vytáhl, aby duše při duchovním letu nabrala velkou rychlost." "Tentokrát si našel ženu s mohutnými prsy. Pak už mu děti hladem neumíraly, protože žena si přehodila prs přes rameno, a mohla tak zároveň kojit i veslovat." "Oba muži si proto manželky neustále vyměňovali, jak bývá zvykem." "Nevezmu si tě, protože máš vysoké čelo, široké spánky, dlouhé vousy a mohutný zobák. A nabízíš mi k jídlu výkaly!“

Jak již je napsáno nahoře v anotaci je to opravdu docela drsné čtení plné násilí duchů převtělování,pobývání na onom světě ale i fekálií a kanibalizmu. Nic pro slabé povahy.Příběhy naprosto rozdílné od řeckých bájí a pověsí.Božena Němcová se svou sbírkou českých pohádek by zaplakala,ač to byla otrlá žena. Přesto však fascinující vyprávění eskymáckých mýtů od etnografa Knuda Rasmussena kderý jich sesbíral daleko víc. Uvedená kniha je pouze výběrem z nich. Neměla by chybět v knihovně nikoho kdo se zajímá o národy žijící za polárním kruhem.Nebýt Rasmussena a jeho vášně pro tento lid,nikdybychom se o nich tolik nedozvěděli.Knize jsem však lépe porozuměl až poté,co jsem četl něco o Eskymácích od Rasmussena ,Freuchena nebo Fridtjofa Nańsena...