Na symbolický konec to bylo trošku zmatené... Hned první kapitoly nás zavádí do nějaké válečné zóny, kde je dost dětí. Tady mi přišlo, že se Ollie chová nepřekonatelně hloupě, a to v hodně ohledech. Ať už přílet Olivera do téhle zóny samotného a jeho očekávání přátel nebo čeho, tak dětská společnost, která trošku zvlčila, tak i logické chyby, které by zrovna Ollie, měl mít vychytané. Např. když se Ollie probudí někde v jeskyni, tak se obává, že ho unesli a jde s nimi bojovat, jenže u sebe má luk a šípy, takže mi hned došlo, že nejsou proti němu, jinak by mu asi nenechávali smrtící zbraň.. Toho si Ollie ale nevšimne, přestože je nejchytřejším členem Ligy. Celý příběh je pak takový dusný, možná až zbytečný. Přenést Ollieho ze Seattlu, to se někdy hodí, ale teď potřebuje být spíš doma. Další příběhy se věnují záporákům a musím říct, že to bylo o poznání lepší, protože se tu ukazuje nejen akce a "místní" děj, ale i dobré srdce a snaha pomáhat. Ollie má hodně negativních vlastnosti a snadno padá do hecu a vzteku, ale taky je laskavý romantik, a to je potřeba ukazovat. Škoda jen že romantika s Dinah, která hodně kvetla v prvních dílech, kde byl i exkluzivní polibek, jak si tak pamatuju, tady moc nemá prostor a v podstatě si jen řeknou ptáčátko a Ollie a zase jdou. To se zvrtne v posledním příběhu, kde se vláda jen tak rozhodně Ollieho stopnout a Dinah jim pomáhá a vidí to jako nejlepší řešení, což je podle mě další logická blbost a jsem rád, že to dopadlo jak dopadlo. Snad to není úplný konec série, ale bude to navazovat, protože tohle vyhnanectví může být pro Ollieho osvěžující a dát mu nový start, ale my přece chceme Green Arrowa. :)