Grandhotel Evropa

Velkorysý román Grandhotel Evropa se v mnohém liší od mých očekávání. Jedná se o jakousi sondu do vnímání současného světa na pomezí skutečnosti a fikce. Autor (resp. jeho alter ego ztvárněné hlavním představitelem) vypráví svůj příběh o starém kontinentu, jehož přesah je tu filozofický, umělecký, historický, tu zas ironický s četnými klišé. Není jednoduché knihu jednoznačně zařadit pouze do jedné žánrové škatulky. Má mnoho vrstev, snaží se obsáhnout velký objem témat a nemám pocit, že by výsledek jako celek zafungoval. I přes svůj rozsah však román zůstává čtivý a má potenciál oslovit i nenáročné čtenáře.

Jazykově vytříbené podobenství o zániku Evropy. Hlavním protagonistou je sám autor, který nás provádí dějem ve dvou časových rovinách. V prvním prožívá vztah s novu přítelkyní Clio, cestuje po evropských městech a střetává se s "invazí" turistů, kterým dává nehezké nálepky, ač je sám turistou. V druhé dějové lince přijíždí do alegorického hotelu Evropa, kde se potkává se stálými hosty, jež představují rysy dnešní Evropy: postarší filozof, argresivní feministka, nemorální podnikatel a další. Vlastnosti těchto postav jsou dané tím, jak autor na daný fenomén nahlíží. Například feministka neví, co chce, je ošklivá a agresivní a jediné, po čem touží je osouložit. To jestli se román bude líbit nebo ne, bude z velké části dané tím, jak moc souzníte s autorovým názorem, který vám dává najevo přes 600 stran, zabalený do vzletného jazyka, kterým je jednoduché se nechat oblbnout. Ač sám kritizuje kde co, sám sebe v románu dává představovat jako rozumného laskavého partnera, který má sice pupek, dlouhé mastné vlasy a je postarší, ale letí na něj každá sexbomba. Ulepenými erotickým scénami poukazuje na to, že se nenechá spoutat konvencemi, ačkoliv já bych asi byla raději, aby se spoutat nechal, protože v knize ta porno-erotika působila směšně a jako pěst na oko a spíše mi připadala, že autor není schopný větší sebereflexe. Zato na ostatních nenechá nit suchou. Většina postav je tady hloupá a karikaturní a autor jimi očividně pohrdá. Jediné, kým nepohrdá jsou krásné ženy, které po něm letí, ale k nim se pak chová hlavně blahosklonně. Autorovy názory na Evropu vedou k zamyšlení, jen je škoda, že tady není postava, kterou by považoval za sobě rovnou a která by s ním polemizovala a předkládala jiný názor. Tempo románu je různé, občas jsem přečetla 150 stran jakoby nic, abych se potom nutila do dalšího sta a přála si, ať už to proboha dočtu. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale z prvotního nadšení, kdy jsem se nechala opít autorovým intelektuálstvím a krásnou formou, se u mě dostavilo vystřízlivění a já pochopila, že když pominu to "pozlátko", jedná se v knize o dost subjektivní pohled na Evropu a těch 630 stran je až příliš vyplněno autorovým egem a triviálním dějem.