Pro mě jsou knížky od Elin zatím sázka na jistotu. Při každém dalším čtení mívám pocit, že se vracím na dovolenou :))

Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se začetla. Kapitoly jsou dost dlouhé a já neměla moc času a hlavně klidu na čtení, tak jsem se i trochu ztrácela v postavách. Nicméně jakmile jsem se začetla, moc jsem si příběh užívala. Sledujeme nejen současnost, jednotlivé členy Viviny rodiny s jejich starostmi a tajemstvími a vyšetřování Viviny smrti, ale vracíme se i do minulosti ve Viviných vzpomínkách. Co mi trochu vadilo, je vyprávění ve třetí osobě, radši mám první osobu. Není to detektivka, takže rozuzlení není kdovíjaké překvapení, ale to mi vůbec nevadilo. Posmrtný život tak, jak ho autorka představuje, by byl rozhodně fajn a tohle téma mě moc bavilo. Nejsem tak nadšená jako z Na viděnou příští léto, ale i tak to bylo příjemné odpočinkové čtení a originálním příběhem.