Gladiatrix

Kniha mě donutila přemýšlet nad tím, proč nebyly ženské gladiátorské zápasy tak oblíbené jako mužské? Přece jenom kdo život dává, má rozpaky ho brát, a nevyžívá se v tom. Bojovnic opájejících se krví jako Lysandra, Sorina muselo být málo a pokud bojovaly na život a na smrt, brzo se zásoba bojechtivých otrokyň vypotřebovala. Román je slohově slabší. Jde poznat, že je to prvotina, a snad se autor postupně vypíše, pokud mu to nepokazil překladatel. Má tendenci všechno popisovat vnitřními monology, a kvůli tomu nebylo čtení až tak napínavé (jako by se člověk díval na dokument s vypravěčem místo sledování hraného filmu). Děj je však OK, dostatečně barvitý, a vyšperkovaný římskými reáliemi, které si autor určitě pečlivě nastudoval. Seriál Sparkacus mě však bavil víc i přes důraz na digitální krev.

Tato kniha se mi dostala do rukou těsně po premiéře českého vydání. Že bude plna všech očekávání, jež jsem o obsahu měla při pouhém chvilkovém prohlédnutí v knihkupectví, jsem se o měsíc později s nadšením přesvědčila. Prvotina britského spisovatele Whitfielda je velice slušnou galerií historických artefaktů, bojových technik, starodávných národů a kmenových zvyků. Zároveň však kniha nabízí pestrý příběh ve kterém se protínají všechny hořkosladké protiklady, které jen život gladiátorky, potažmo mladé ženy bojovnice, může nabídnout. Čtenáři se naskytne velmi detailní pohled na tehdejší propracovanost a chod tzv. ludu, kde trénují bojovnice všech možných národů, které ještě nedávno byly svobodnými ženami, jež si samy mohly pevně rozhodovat o svých životních krocích a osudu. Nyní se jako pouhé otrokyně svého lanisty snaží bojovat o holý život a každý zápas pro ně znamená jen dvě jistoty - smrt nebo vítězství. Společně s hlavní hrdinkou, spartskou kněžkou Lysandrou, jež vládne umění boje stejně, jako taktické teorii a rétorice, nahlížíme pod pokličku atmosféry, která by se ve většině situací dala krájet. Ať už jde o milostné city, kterým se podávají gladiátorky mezi sebou a detailně odhalujeme krůček po krůčku erotický děj, skrz naskrz nasáklý láskou anebo čelíme nejrůznějším tragédiím a krutostem, které vytvářejí protiklad tak silný, že leckdy působí jako náraz dvou ostře nabroušených čepelí v boji dimachaerias tváří v tvář jisté smrti a porážce. Chvílemi jsou stránky potřísněné krví a pachem polonahých, spoře oděných těl v bederní roušce, po zuby ozbrojených žen, které byly vycvičeny jako stroje na zabíjení. Přesto zde narážíme na lásku křehkou a přece silnou, jakou jen můžeme naleznout v srdci ženy. Nenávist a pomsta zde hrají stejně důležitou roli. A veškeré účty se vyřizují skrze arénu. Hlad po krvi a konečném zůčtování nakonec překřičí všechny emoce a smysly. Obchod s bílým masem. Potoky vína a piva. Barbarské klany proti civilizovaným řecko-římským národům a nikdy nekončící trénink je doprovázen nejtvrdší disciplínou. Kdo bude největším zrádcem a kdo se ukáže jako bytost s lidskou tváří a srdcem na dlani? Nezapomeňte se pořádně nadechnout a vyzbrojit svá očekávání nejpevnější krustou trpělivosti. Po přečtení strhujícího díla, které se v Británii již dočkalo svého pokračování, by jste mohli ohromením a směsicí pocitů padnout nelítostně k zemi. Budiž vám uděleno missio....! Jediným a velice rmoutícím mínusem českého vydání je překlad a jeho interpunkční stránka - více než polovina z 336 stran obsahuje chyby, které tak trochu odvádějí pozornost od akčního a nenuceného čtení. V tomto případě bych nakladatelství Plejáda doporučila popřemýšlet o 2. bezchybném vydání knihy:)