Gestapo Mars

Jsem vrchní seržant Hamfast M. Kolostomy. To „M“ znamená MRDÁM VÁS. Hlavního hrdinu probudí z dlouhého spánku, a on je nasranej. Pro jistotu tomu chlápkovi pozvracel boty a pak se posral. Nejen, že hlavní hrdina, agent Carter Sloan, mluví strašně sprostě, ale ke všemu ještě vomrdá všechno, co se mu postaví do cesty. Nechutná je scéna s mrdbotem, fuj ošukal i stroj. Citát: ….a přesto jsem byl pořád nasraný. Ano, to byly mé první dojmy ze čtení tohoto příběhu. Samá sprostá slova a spousty sexu. Jenže pod tou sexuálně sprostou rouškou se vyklubal celkem slušný příběh. Navíc se pan spisovatel snaží být vtipný a tak jsem se i párkrát zasmál. Jako nejlepší scénu bych vyzvedl tu s poštovním raketoplánem. Dohady s palubním počítačem poštovní lodi jsou vážně vtipné a povedené. A takových situací se v příběhu najde víc. Malá ochutnávka: Chvilku jsem si jí pozorně prohlížel a pak jsem řekl: Až zamorduju všechny v téhle místnosti, mám v úmyslu je sežrat jako kanibal a jejich kosti použít ke stavbě modelu vikingského drakartu v životní velikosti. „To je tak zajímavé“ Ať mě čert vezme. Zkurvenej mrdbot. Pro Kristovy rány! Jdeme na pokoj. Ačkoli by se mohlo podle názvu Gestapo zdát, že bude mít příběh rasistický poddext, není tomu tak. Vlastně slovo gestapo v názvu knihy je spíš lákadlem, jak to v poslední době bývá. Německé uniformy se vyskytují docela často ve všem a všude. Tady v tomto příběhu sice jsou svastiky a vlajky, ale je to v mírné míře a nepůsobí to rušivě ani rasisticky Citát: Kolem se proloudala další hodina. Musím napsat, že se mi líbí film Iron Sky https://www.csfd.cz/film/247090-iron-sky/prehled/ a jeho druhé pokračování slibuje T-Rex jízdní armádu, která se v tomto knižním příběhu také vyskytuje. A tak se těším na druhý film a pokud Victor Gischlet napíše další příběh s agentem Sloanem, klidně si ho přečtu.

„Mám dojem, že už vás nemám ráda.“ „Já tak na lidi působím.“ Kulkou ho nezabijete, nožem nezraníte, slovem neurazíte. Takový je Carter Sloan, nejnebezpečnější zabiják Třetí říše, jehož služby využívají političtí pohlaváři vždy, když to jde s jejich mocenskými plány z kopce. Agentův život se tak točí pouze kolem kryospánku, zabíjení a sexu, ne nutně v tomto pořadí. Což vlastně trefně charakterizuje i celé jeho románové dobrodružství. Souloží se tu tvrději než v Padesáti odstínech, umírá častěji než ve Hvězdné pěchotě a slovník vulgarismů nečerpá zrovna z Bible kralické. Jenže právě proto je to taky taková legrace, užije-li vás tedy na tenhle typ stylizované brakovky. On si ostatně na víc Victor Gischler ani nehraje, což je znát už ze samotné anotace. Nadsázka je zřejmá z každé jedné stránky, stejně jako autorova tvůrčí radost ze psaní. Hlavu a patu to však příliš nemá a fekálního humoru je tu na můj vkus víc, než dokážu běžně snést. Přesto je to v důsledku docela fajn akční počteníčko.