Tři z těchto filmů patří mé nejoblíbenější. Začnu tím nejvíce podceňovaným, kterým byl Trhák (1980) je zpovědí dvojice S+S o jejich začátcích u filmu . Film jsem vychutnával postupným opakováním v různém čase a mohu říci, že postupem času se mi líbí stále více. Kulový blesk (1978) . Úžasná 12-ti směna bytů, kdy divák nestačí přeskakovat mezi epizodními aktéry (cikánská rodina), babkou, které se na suché půdičce bude dobře věšet, operního pěvce, který se tak těžce loučí s některými artefakty, kterých se musí stěhováním vzdát (třeba dopisy mladé obdivovatelky, která měla tak krásnou pihu na zadečku) a hlavními postavami, samozřejmě s fantastickým JUDr.Radostou, který realizuje svůj životní projekt. Ale řeknu vám, že se vždy nejvíce těším na vynálezce ing.Severýna a jeho " Pozor na druhé koleji..." Ne nadarmo se mu říkalo "Český Albert Einstein". Nejistá sezóna, čili příběh jednoho divadla, které se zde nazývá Divadlo starých forem. Nejen, že si zde zahrálo osazenstvo Divadla Járy Cimrmana včetně kulisáků a dalšího personálu, ale ve své skutečné roli zde vystupuje paní Jana Vokrojová, šéfka Strašnického divadla. Za majstrštyk produkce považuji to, že na plátno dostali tehdejšího ředitele Čs.st.filmu Ludvíka Tomana (spící člen komise, která má rozhodovat o další existenci divadla) - zuřivého komunistu, a také režiséra Karla Kachyňu (předseda komise). Teprve nedávno jsem se dozvěděl, že ve filmu hrála sestra Josefa Abrháma - Boca Abrhámová. Nevím o českém divadle, které by si natočilo hranou filmovou kroniku o své existenci a je pozoruhodné, že k tomu došlo již v r.1987. a

Česká klasika. Tady snad ani není co dodat. Snad jen, že 5 hvězdiček je zoufale málo:-)