Filmové komedie I. Smoljak, Svěrák

Chválit předobrazy oněch pěti filmů je nošením dříví do lesa, ale pořád vzpomínám u Marečka na legendárního tlumočníka z Rumunštiny pana Vozába a jeho zlidovělé Hujer, metelesku blesku, i když se ten film panu 2.prezidentovi opravdu, ale opravdu nelíbil . A Na samotě u lesa, fantastický řemeslník pan Řehák, který šéfoval z křesla renovaci chalupy ubohého vlastníka, obklopen basami piva - nádhera. A samozřejmě Vesnička středisková, natočená prý náhodou a pořád vidím předsedu JZD pana Štibicha, který napomíná Václava (O.Vlach), aby si dal bacha na ty sirky. Maličkosti ? Ano, ale našinec nezapomíná. Všechny filmy vzniklé z těchto předobrazů, beru jako nádherné pohlazení čtenáře.

Genialita Zdeňka Svěráka je znát v jeho práci s českým jazykem ve všech formách jeho tvorby, ať už se jedná o scénáře, písňové texty nebo jako v tomhle případě o literární činnost. Těžko se asi najde čtenář, který by neznal filmy natočené podle Svěrákových předobrazů. Takže je předem jasné, že Karel Pávek je vlastně Marián Labuda a děda Komárek nenapodobitelný Josef Kemr. Děj filmů přesně nekopíruje předlohu, ale rozdíly jsou spíš kosmetické a pro čtenáře tak pokračování příběhu není překvapením. Přesto nás autor dokáže donutit tu k úsměvu, tu k dojatému pomrkávání očima. A určitě i k tomu, že se ke knize s notoricky známým dějem budeme opakovaně vracet.