Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
80%
(29 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
24.1.2024
3
Danielu Fischerovou sleduji dlouhodobě; v dávných devadesátkách byly pro mne zjevením její divadelní hry, v tomto tisíciletí čtu její povídky a poslouchám, pokud na něco jejího narazím v rozhlase. Nikdy se mi nepovedlo zažít její seminář, ale na to snad ještě dojde... Každá její povídková sbírka je neobyčejný, strhující zážitek; Fialky, tajemství nejsou výjimkou. Miniatury hutné, na jedné straně...
Danielu Fischerovou sleduji dlouhodobě; v dávných devadesátkách byly pro mne zjevením její divadelní hry, v tomto tisíciletí čtu její povídky a poslouchám, pokud na...
Danielu Fischerovou sleduji dlouhodobě; v dávných devadesátkách byly pro mne zjevením její divadelní hry, v tomto tisíciletí čtu její povídky a poslouchám, pokud na něco jejího narazím v rozhlase. Nikdy se mi nepovedlo zažít její seminář, ale na to snad ještě dojde... Každá její povídková sbírka je neobyčejný, strhující zážitek; Fialky, tajemství nejsou výjimkou. Miniatury hutné, na jedné straně nemilosrdné, na druhou nadmíru empatické. Často s dramatickou situací, s postavami pochopitelnými, i když ne vždy hodnými identifikace, s úhlem pohledu, který čtenáře na první dobrou nenapadne, bez výhrad s překvapivou pointou. A psány jazykem, který je přesný a zároveň kultivovaný... Díky.
Číst více
Číst více
20.12.2024
1
Napsat povídku o přibližně jedné normostraně je někdy těžší než napsat několikasetstránkový román. Vykreslit na tak malém prostoru postavy v jejich jedinečnosti i obyčejnosti, vložit jim na bedra dobře vypointované příběhy, které se čtenáři otisknou do paměti, a pojmout to vše jako synekdochu širší problematiky není vůbec jednoduché. Paní Fischerové se to ovšem povedlo na výbornou.
Snad v každé...
Napsat povídku o přibližně jedné normostraně je někdy těžší než napsat několikasetstránkový román. Vykreslit na tak malém prostoru postavy v jejich jedinečnosti i...
Napsat povídku o přibližně jedné normostraně je někdy těžší než napsat několikasetstránkový román. Vykreslit na tak malém prostoru postavy v jejich jedinečnosti i obyčejnosti, vložit jim na bedra dobře vypointované příběhy, které se čtenáři otisknou do paměti, a pojmout to vše jako synekdochu širší problematiky není vůbec jednoduché. Paní Fischerové se to ovšem povedlo na výbornou.
Snad v každé povídce jsem nalezla zrnko moudrosti, o kterém jsem přemýšlela i po dočtení. Fascinoval mě autorčin rozhled i slovní zásoba, konstruování příběhu i způsob podávání jednotlivých informací (zde mě obzvlášť zaujalo prolínání prózy s dramatem, např. v podobě představení postav - viz Happy hour).
Měla-li bych zmínit jednu povídku, o níž stále přemýšlím, vybrala bych nejspíše Rachab! Rachab! Líbí se mi symbolika postav, celková myšlenka, byť stále nevím, ke které ze svých interpretací se přiklonit (nahrazení náboženství vírou v sílu a schopnosti člověka? Snadné nahrazení jedné ideologie druhou vinou našeho vlastního nezájmu? Změna politického režimu a společenského smýšlení, kterému mládež, potažmo většinová společnost, nevěnuje pozornost? atd. atd.).
Knihu bych doporučila těm, kteří nemají mnoho času na čtení a/nebo se nechtějí pouštět do rozsáhlých děl, ale neradi by se ochudili o hluboké myšlenky (i o trochu té zábavy :)).
Číst více
Číst více