Fenomén Václav Klaus

Hrozně rád budu doporučovat tuto knihu brněnského politologa Lubomíra Kopečka. Protože si všímám, jak se v poslední době u tolika lidí vytrácí jakási kritická reflexe, schopnost rozumně hodnotit a argumentovat s fakty, ne s bláboly (nemusí jít zrovna o politiku). Já si vždycky říkám, že nejlepší, co může člověk udělat, je zůstat kritický k oblíbencům, naopak pak být objektivní k lidem, které rád nemá. A toho nelze docílit jinak, než posloucháním obou stran. Třeba nedávné prezidentské volby. To jsem přímo žasl nad tím, jak málo stačí k přehození výhybky a popřít sebe sama, na základě nějakých hloupých mediálních manipulací vyznávat ve středu něco, co jsem v pondělí hanil. Kde se ztratily solidní argumenty? Jako kdyby ty masy, jejichž duševní a intelektuální rozhled končí v místě nejbližší trafiky, měly na čele napsáno: jsem blb. Fenomén Klaus je bez nějakého přehnaného obdivu či zapšklé zahořklosti výborně napsaná a čtivá kniha, která může mnohým pomoci objasnit určité pozoruhodné rysy Klausovy osobnosti (o profesionálním pohledu na polistopadovou politiku od uznávaného odborníka nemluvě, zvlášť pokud jste si stejně jako já v době podpisu oposmlouvy hráli na pískovišti). Nečtěte to ani nevyhledávejte, jste-li zarytí antiklausisté, kteří si nedokáží přiznat, že Václav Klaus je nejúspěšnější a nejvýraznější politik prvního čtvrtstoletí naší moderní demokracie. Je to tři sta stran o jeho výhrách i prohrách. Kniha se striktně drží politické nitky, nečekejte drbárničku ani perličky ze zákulisí. On i ten dovětek „politická biografie“ poměrně přesně ilustruje, jakým směrem se bude text ubírat: vstup do politiky v závěru 89., funkce ministra financí, předsedy OF, vznik ODS, premiérství, roky opoziční smlouvy, první a druhý prezidentský mandát. Podrobně jsou rozebrány mnohé Klausovy politické postoje, ať už negativní názor na soudobý proces evropské integrace a společné měnové politiky, globální oteplování a podobně. Já třeba Klause moc rád nemám, ale to mi nebrání v tom, abych si o něm něco přečetl. Nebo abych si přečetl jeho knihu a zkusil pochopit jeho uvažování, jeho argumenty, jeho názory. Jistě, nemusíte to číst, nikdo vás k tomu nenutí. A utvořit si názory na základě jednostranných lepších argumentů je tak coool.

Tato kniha je důkazem, že i když autor nemusí být sympatizantem Václav Klause, může vzniknout objektivně napsaná kniha. Za to jsem neskonale ráda.