Fenomén: Město zlatých očí

Není všechno zlato, na co Brian Michael Bendis sáhne. Fenomén je toho naneštěstí zářným příkladem. Ne, že by šlo o špatný komiks, jen při jeho čtení neustále dumáte nad tím, kdo mohl napsat tak chaotický scénář a proč, proboha, nevyužil potenciálu parádních sci-fi kulis, jež mu dal výtvarník André Lima Araújo na hraní? Příběhová linie je přitom vágní a způsob, jakým se dají hrdinové dohromady, připomíná dětský vtip. Přesto po vás autor chce, abyste k postavám něco cítili, třebaže to jediné, čím jsou vám blíž než kluk z plakátu, je občasné špičkování na úrovni sourozeneckých tahanic. Každá z ústředních figur má současně záhadnou minulost, kterou však nemůže prozradit, aby čtenář náhodou pod tíhou všech těch záhad nepřestal číst. Ostatně, tajemstvím zde oplývá kdekdo, takže způsob chování a uvažování mi zůstal nejasný i u toho nejposlednějšího křoví. Dějová osa to bohužel nijak nevylepšuje, protože než vám konečně dojde, jak jednoduchá bude zápletka, je konec a může se čekat na další díl.

Je to čtení možná spíš pro mladší ctenáře, cca kolem 12ti let, ale mě to docela bavilo. Hlavně exteriéry jsou pěkně prokreslené. Na první pohled, jako u nějaké "sci-fi" mangy. Až mi přišlo ze začátku zvláštní, nečíst pozpátku. Scénář jednoduchý, ale aspoň se uzavřela jedna hlavní událost a nenechává si dokončení na další díl. Za mě v pohodě oddechovka.