Faja

Po zklamání konce první knihy jsem se nakonec pustil i do knihy druhé. Ale není to žádná výhra. Otrokyně/otrok má čím dál víc volnosti, ale stále se mu to nelíbí a jako otrok se bouří proti otrokářům. Fakt sranda. Mám pocit, že paní spisovatelka tak nějak nechápe pojem „otroctví“ a svět, který si vymyslela by pravděpodobně takhle ani nemohl fungovat. Tak že dočetl jsem, viděl jsem a stačilo mi. Citát: Jeho jméno vládne. Považte třeba fakt, že v jedné fázi se Ilan/na (ano je to dívka převlečená za kluka) pohoršuje nad tím, že je otrok, i když má spousty volnosti, žrádla a pohybu, ale že by nejraději utekl/a a spokojil/a se jeskyní klidně i bez slunce, jen aby byl/a svobodný/á. A o pár stránek dál je ta chudinka/chudáček cituji: zděšen/a faktem, že v nížinách jsou města pod vodní hladinou a bez slunce. Jak prý by se někdo mohl vzdát dobrovolně slunce? Malá ochutnávka: Nejlacinější jsou jehličnaté. První pobočník stále klečel vedle mě na neviditelné zemi a dál mi ukazoval věci, nad kterými jsem pod voalem* třeštila oči. Za každý strom se totiž musí platit daň. Listnaté jsou dražší a úplně nejvzácnější jsou ovocné..... Co mě totálně rozesmálo, že se otrok pohoršil nad slovem derven, což je v podstatě otrok, a holý fakt, že je otrokem je nějak zasunut do pozadí. Celý ten problém kolem otroctví kazí pohled na příběh a někdy až nesmyslné reptání je zbytečné. Jsem z toho celej zesklenitovanej a třetí knihu si nekoupím. Tohle znělo zpočátku zajímavě, ale pak se to utopilo samo v sobě. Doporučuji dětem tak kolem desíti let, kteří ještě nečetly pořádné fantasy – možná se jim to bude líbit. Citát: To mi Velone polib prdel * Voal – maska přes obličej.

To jakože cože? To je konec? Zrovna v tuhle chvíli? Nutně potřebuji další díl... Velice čtivá a návyková série. Petra Stehlíková nás ale pěkně napíná a dusí... Z předchozích tajemství je vysvětlený jen zlomek, zato nové nevysvětlené záhady přibývají raketovým tempem. Všechno se tak krásně zamotává, že jsem opravdu zvědavá, jak z toho Petra Stehlíková vybruslí :-)

Občas máme těch hvězdiček hodnocení k dispozici málo. Pokud by někdo tuto sérii zařadil do "šuplíku" mladí dospělí a nezačal by číst, přišel by podle mě o hodně. Chápu, že někdo nemá rád fyntasy a postapokalyptickou literaturu, to pak opravdu raději sáhněte po jiné knize, ale jsem přesvědčená, že i mnohé z Vás by si získal vypravěčský talent autorky, která spřádá svůj příběh jako pavučinu. Připadala jsem si doslova lapená v zemi, kterou mi odkrývala před očima. V první polovině knihy je méně akce, ale rozplétá a vysvětluje se tam mnohé, aby se to vzápětí opět zamotalo. Další děj překypuje záhadami, boji, tajemstvím, hlubokými tunely a těch otázek je stále více. Na konci opustíte hrdiny naprosto nepřipravení na čekání, až nám autorka konečně vloží do rukou další díl. Už aby to bylo. Prozrazovat nebudu nic. Ale těch myšlenek, co mi víří hlavou !! " A sebehorší zločin přestává být zločinem, pokud k němu nalezneš správné vysvětlení a umíš ho ospravedlnit. Pokud přesvědčíš ostatní, že páchat zlo je v jejich zájmu. Všechno jsou to jenom slova. Dějiny jsou takových omluvitelných zvěrstev plné. "

Po zklamání konce první knihy jsem se nakonec pustil i do knihy druhé. Ale není to žádná výhra. Otrokyně/otrok má čím dál víc volnosti, ale stále se mu to nelíbí a jako otrok se bouří proti otrokářům. Fakt sranda. Mám pocit, že paní spisovatelka tak nějak nechápe pojem „otroctví“ a svět, který si vymyslela by pravděpodobně takhle ani nemohl fungovat. Tak že dočetl jsem, viděl jsem a stačilo mi. Citát: Jeho jméno vládne. Považte třeba fakt, že v jedné fázi se Ilan/na (ano je to dívka převlečená za kluka) pohoršuje nad tím, že je otrok, i když má spousty volnosti, žrádla a pohybu, ale že by nejraději utekl/a a spokojil/a se jeskyní klidně i bez slunce, jen aby byl/a svobodný/á. A o pár stránek dál je ta chudinka/chudáček cituji: zděšen/a faktem, že v nížinách jsou města pod vodní hladinou a bez slunce. Jak prý by se někdo mohl vzdát dobrovolně slunce? Malá ochutnávka: Nejlacinější jsou jehličnaté. První pobočník stále klečel vedle mě na neviditelné zemi a dál mi ukazoval věci, nad kterými jsem pod voalem* třeštila oči. Za každý strom se totiž musí platit daň. Listnaté jsou dražší a úplně nejvzácnější jsou ovocné..... Co mě totálně rozesmálo, že se otrok pohoršil nad slovem derven, což je v podstatě otrok, a holý fakt, že je otrokem je nějak zasunut do pozadí. Celý ten problém kolem otroctví kazí pohled na příběh a někdy až nesmyslné reptání je zbytečné. Jsem z toho celej zesklenitovanej a třetí knihu si nekoupím. Tohle znělo zpočátku zajímavě, ale pak se to utopilo samo v sobě. Doporučuji dětem tak kolem desíti let, kteří ještě nečetly pořádné fantasy – možná se jim to bude líbit. Citát: To mi Velone polib prdel * Voal – maska přes obličej.

To jakože cože? To je konec? Zrovna v tuhle chvíli? Nutně potřebuji další díl... Velice čtivá a návyková série. Petra Stehlíková nás ale pěkně napíná a dusí... Z předchozích tajemství je vysvětlený jen zlomek, zato nové nevysvětlené záhady přibývají raketovým tempem. Všechno se tak krásně zamotává, že jsem opravdu zvědavá, jak z toho Petra Stehlíková vybruslí :-)

Občas máme těch hvězdiček hodnocení k dispozici málo. Pokud by někdo tuto sérii zařadil do "šuplíku" mladí dospělí a nezačal by číst, přišel by podle mě o hodně. Chápu, že někdo nemá rád fyntasy a postapokalyptickou literaturu, to pak opravdu raději sáhněte po jiné knize, ale jsem přesvědčená, že i mnohé z Vás by si získal vypravěčský talent autorky, která spřádá svůj příběh jako pavučinu. Připadala jsem si doslova lapená v zemi, kterou mi odkrývala před očima. V první polovině knihy je méně akce, ale rozplétá a vysvětluje se tam mnohé, aby se to vzápětí opět zamotalo. Další děj překypuje záhadami, boji, tajemstvím, hlubokými tunely a těch otázek je stále více. Na konci opustíte hrdiny naprosto nepřipravení na čekání, až nám autorka konečně vloží do rukou další díl. Už aby to bylo. Prozrazovat nebudu nic. Ale těch myšlenek, co mi víří hlavou !! " A sebehorší zločin přestává být zločinem, pokud k němu nalezneš správné vysvětlení a umíš ho ospravedlnit. Pokud přesvědčíš ostatní, že páchat zlo je v jejich zájmu. Všechno jsou to jenom slova. Dějiny jsou takových omluvitelných zvěrstev plné. "