Extrémní science fiction

Na přečtení poměrně náročná záležitost, což je dáno hlavně tím, že sci-fi zde obsažené je opravdu extrémní. V některých případech jsem je úplně nepochopil, ale v těch zbývajících jsem byl docela spokojen - a "A talíř vzal roha se lžící" je naprosto úžasná.

Pod extrémnosťou si predstavujem niečo iné, v tomto prípade by som nazval túto antológiu skôr Experimantálnou science fiction. Svojou kvalitou až na poslednú poviedku obstáli hádam všetky poviedky. Teda niektoré viac a niektoré menej. Viac mi sadli poviedky z prvej polovice, ktoré už boli staršieho dáta a ktoré boli písané tak trochu konzervatívnejším (toto slovo pritom fakt neznášam) štýlom. Tie novšie hard scifi o nanotechnológii a rôznej forme vedomia už išli dosť mimo mňa. Neboli zlé ale akosi som v nich nenašiel pevný bod, o ktorý by som sa zachytil. Napriek výhradám hodnotím antológiu ako veľmi dobrú, občas nie je od veci si prečítať aj nejaký alternatívny text.

Přemyslel jsem, co je extremalního podle Ashleye na těchto povídkach, a co je spojuje. Ve většině z ních, děj je přesunutý hodně do budoucna - o miliony a miliardy let, často lide existují jen jako virtualní býtostí, které si svobodně zvolí tělo a pleť, a je to možné díky nanotechnoloigií. Ale skoro všechný autoří podřízují jednotky totalní společností, která rozhoduje o jejích býtí a nebýtí. Tehdy totalita budoucna je podle anglojazyčných autorů asi nevyhnutelná... What a pitty. B.Vallance (1909) vidí tuhle totalitu ještě možna jako varování, zbytek autorů ale asi jako nezbytnost. Nejmín se mi libily: povidka Simaka (1932: nasáklý z prstu příběh, ukazující Boha jako vědce-experimentátora, který se nezajíma o lidstvo a díva na ně zvnějšku časoveho ramce jako na nepovedený experiment) a Oltione (nechutný a nesměšný...prd, ale možna je tohle slabé jen pro Slovany, jakože nejsou zvyklí na fekalní naražky, když májí radší ty genitalní). Prozatím velmí vtipný Sturgeon, a velmí zájimaví: Ellison, McDonald a Egan. Tehdy já jsem měl radši ty nejnovější historky.

Na přečtení poměrně náročná záležitost, což je dáno hlavně tím, že sci-fi zde obsažené je opravdu extrémní. V některých případech jsem je úplně nepochopil, ale v těch zbývajících jsem byl docela spokojen - a "A talíř vzal roha se lžící" je naprosto úžasná.

Pod extrémnosťou si predstavujem niečo iné, v tomto prípade by som nazval túto antológiu skôr Experimantálnou science fiction. Svojou kvalitou až na poslednú poviedku obstáli hádam všetky poviedky. Teda niektoré viac a niektoré menej. Viac mi sadli poviedky z prvej polovice, ktoré už boli staršieho dáta a ktoré boli písané tak trochu konzervatívnejším (toto slovo pritom fakt neznášam) štýlom. Tie novšie hard scifi o nanotechnológii a rôznej forme vedomia už išli dosť mimo mňa. Neboli zlé ale akosi som v nich nenašiel pevný bod, o ktorý by som sa zachytil. Napriek výhradám hodnotím antológiu ako veľmi dobrú, občas nie je od veci si prečítať aj nejaký alternatívny text.

Přemyslel jsem, co je extremalního podle Ashleye na těchto povídkach, a co je spojuje. Ve většině z ních, děj je přesunutý hodně do budoucna - o miliony a miliardy let, často lide existují jen jako virtualní býtostí, které si svobodně zvolí tělo a pleť, a je to možné díky nanotechnoloigií. Ale skoro všechný autoří podřízují jednotky totalní společností, která rozhoduje o jejích býtí a nebýtí. Tehdy totalita budoucna je podle anglojazyčných autorů asi nevyhnutelná... What a pitty. B.Vallance (1909) vidí tuhle totalitu ještě možna jako varování, zbytek autorů ale asi jako nezbytnost. Nejmín se mi libily: povidka Simaka (1932: nasáklý z prstu příběh, ukazující Boha jako vědce-experimentátora, který se nezajíma o lidstvo a díva na ně zvnějšku časoveho ramce jako na nepovedený experiment) a Oltione (nechutný a nesměšný...prd, ale možna je tohle slabé jen pro Slovany, jakože nejsou zvyklí na fekalní naražky, když májí radší ty genitalní). Prozatím velmí vtipný Sturgeon, a velmí zájimaví: Ellison, McDonald a Egan. Tehdy já jsem měl radši ty nejnovější historky.